Kostel svaté Voršily (Újezdec)
| Kostel svaté Voršily | |
|---|---|
 Kostel svaté Voršily v Újezdci od východu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Strakonice |
| Obec | Újezdec (Bělčice) |
| Souřadnice | 49°29′53,88″ s. š., 13°50′7,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | strakonický |
| Farnost | Bělčice |
| Zasvěcení | Svatá Voršila |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Typ stavby | jednolodní |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Újezdec (Bělčice), Česko |
| Kód památky | 27247/3-4421 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svaté Voršily v Újezdci je gotická stavba pravděpodobně z let 1240 až 1250 a je vzácnou ukázkou přechodného románsko-gotického slohu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie kostela
[editovat | editovat zdroj]Kostel byl postaven koncem 1. poloviny 13. století na svahu návrší v blízkosti bývalých rýžovišť zlata.[2] V roce 1360 byla ves Újezdec zmíněna jako farní ves.[1] Kostel se považuje za jednu z nejlépe dochovaných románsko–gotických staveb v jižních Čechách.[2]
Stavební podoba kostela
[editovat | editovat zdroj]Kostel je prostá venkovská jednolodní svatyně s lodí o půdoryse obdélníku a s téměř čtvercovým presbytářem. V severozápadním nároží má hranolovou věž. Slohovou čistotu poněkud narušuje pouze barokní předsíňka na severní straně kostelní lodi. Z předsíňky do lodi vede krásně zachovalý gotický hrotitý portál s bohatou profilací. Původní žebrová klenba v presbytáři se nedochovala a dnes je na jejím místě plochý strop, loď je rovněž plochostropá. V západní části lodi je kruchta upravená z původní tribuny. Ta stojí na dvou nestejně širokých obloucích s masivním pilířem podklenutá valeně.[1][3]
Zařízení kostela
[editovat | editovat zdroj]Zařízení je jednotné, barokní. Hlavní oltář je z počátku 18. století, oltářní obraz sv. Voršily z roku 1898 je dílem Bedřicha Kamarýta, který je též autorem křížové cesty. [1]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Ve zvonici je zvon z roku 1690 ulitý pražským zvonařem Friedrichem Schönfeldtem. Další zvon (umíráček) je z roku 1511. Jeden starý zvon byl zrekvírován v roce 1916, druhý zvon, zasvěcený sv. Václavovi a přenesený se z Bělčic, byl zrekvírován v roce 1942.[1]
Varhany
[editovat | editovat zdroj]Barokní varhany z roku 1736 jsou dílem Friedricha Ferdinanda Semráda ze Sedlce. Původně byly v kostele v Drahoňově Újezdě. V roce 1851 byly převezeny do Újezdce. V roce 2000 byly prohlášeny za samostatnou kulturní památku.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Památkový katalog: Kostel sv. Voršily [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. české Budějovice: Růže, 1977.
- ↑ Umělecké památky Čech 4 (T/Ž). Příprava vydání Emanuel Poche a kol. [s.l.]: Academia, 1982. S. 139.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 777 kostelů, klášterů a kaplí ČR – vydala Kartografie Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Voršily na Wikimedia Commons
