Kostel Svaté Trojice (Koszęcin)
| Kostel Svaté Trojice v Koszęcině | |
|---|---|
 Kostel a zvonice v roce 2009 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Obec | Koszęcin |
| Souřadnice | 50°37′14,88″ s. š., 18°50′35,88″ v. d. |
  Kostel Svaté Trojice Koszęcin | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | gliwická |
| Farnost | Svaté Trojice v Koszęcině |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1724 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Kód památky | 391/60 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Svaté Trojice (polsky: Kościół Świętej Trójcy) je dřevěný farní kostel ve městě Koszęcin v okresu Lubliniec ve Slezském vojvodství. Náleží do arcidiecéze katovické, je farním kostelem farnosti Svaté Trojice v Koszęcině.
Dřevěný kostel je v seznamu kulturních památek Polska pod číslem 391/60 z 2. 11. 1960 [1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle legendy bylo místo pro stavbu bylo zjeveno dceři místního mlynáře Viktorii. Při modlitbě u statného dubu se ji zjevila trojice dětí, která znázorňovala Svatou Trojici, a žádala ji o postavení kostela. Jiná legenda popisuje studánku u dubu se zázračnou vodou. Původně zde byla studánka, později postavena kaplička se sochou svatého Jana Křtitele. Legenda a výstavba první kaple je zachycena anonymním malířem na obraze s osmi scénami z roku 1564. První dřevěný kostel byl postaven na místě zjevení pravděpodobně v roce 1568 a shořel v roce 1720 po zapálení bleskem. Nový kostel byl postaven v roce 1724. Kostel byl mnohokrát opravován.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní orientovaná dřevěná stavba roubené konstrukce na zděné podezdívce z kamene a cihel. Loď obdélníkovým půdorysem s kruchou je ukončena trojbokým kněžištěm. Ke kněžišti se přimyká čtvercová sakristie s panskou loží otevřenou do kněžiště. Loď kostela je širší než kněžiště na severní straně se nachází vstupní čtvercová podsíň (babinec). Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá šindelem. Na střeše presbyteria je osmiboký sanktusník. Kolem kostela jsou otevřené soboty.[2]
Dřevěná hranolová věž je sloupové konstrukce přisazena k západnímu průčelí. Sešikmené stěny věže jsou bedněné, střecha cibulová s lucernou krytá šindelem.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní vybavení pochází z první poloviny 18. století, kdy byl kostel postaven. Dochovaly se původní oltáře. V interiéru se nachází dřevěný chór podepřený čtyřmi zdobenými sloupy. Varhany na kruchtě pocházejí z roku 1886. Na panskou loži na kněžišti vedou schody z jižní strany kostela. Nad křtitelnicí je vyřezávaný obraz Svaté trojice, rám tvoří vyřezávaný motiv bohatého akantu. Ambon pochází z 18. století.
Hlavní oltář[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je barokní z 18. století s bočními otevřenými nízkými skříněmi vedle nichž jsou alegorické výjevy. V kostele se nalézalo 30 soch. Část byla zcizena a zbytek je deponován do Arcidiecézního muzea v Katovicích.
Na evangelijní straně u oltáře se nachází legendární kmen dubu. Je vysoký 2 m a průměru cca 35 cm. Podle údajů v kronikách byl kmen daleko větší. Byl z něj udělán kříž.Do roku 1720 každý rok byla malá část odebrána na výrobu miniaturních křížků, které byly prodávány relikvie. Z výtěžku byl kostel opravován. V roce 1871 farář Jeziorský ze Sadova vydal písemný zákaz jeho krácení.
Boční oltáře[editovat | editovat zdroj]
Boční oltář na evangelijní straně je zasvěcen sv. Anně Samotřetí s kroucenými sloupy, vyřezávanou dekorací a sochami sv. Barbory a pravděpodobně sv. Hedvikou. Nad oltářem je Boží oko s amorety.
Boční oltář na epištolní straně je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Oltář se sochou světce je zdoben vyřezávaným rostlinným dekorem. Vedle oltáře ve vitríně se nachází uzd a račí klepeto. Tyto artefakty jsou spojeny s dalšími legendami o výstavbě kostela.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na věž kostela -
Legenda kostela Svaté Trojice -
Hlavní oltář -
Interiér -
Boční oltář -
Varhany -
Podsíň – sobota -
Uzda a račí klepeto
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Świętej Trójcy w Koszęcinie na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-08-08]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 78 (polsky)
- ↑ Architektura i zabytkowe wnętrze Kościoła Świętej Trójcy. www.trojca.com.pl [online]. [cit. 2017-08-13]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Svaté Trojice na Wikimedia Commons
