Konstantin Dubský (mladší)
| Konstantin Dubský OFM | |
|---|---|
| kněz | |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Osobní údaje | |
| Datum úmrtí | 27. květen 1708 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Národnost | česká |
| Povolání | teolog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantin Dubský byl literárně činný český[1] františkán a teolog působící na klášterních studiích tohoto řádu. V roce 1682 byl pravděpodobně kvardiánem kláštera v Kroměříži. V létě 1692 jej řádová kapitula ustanovila jedním ze dvou lektorů filozofie vyučujících františkánské kleriky na klášterní škole v Jindřichově Hradci a o dva roky později byl v této funkci potvrzen.[2] Záhy poté jistě přešel z výuky filozofie na teologii, kterou pravděpodobně vyučoval na významnější klášterní škole františkánů u P. Marie Sněžné v Praze nebo ve Vratislavi. Na provinční kapitule v říjnu 1704 v Praze, kde byl ustanoven definitorem, byl již titulován jako „lector theologiae generalis“.[3] Další řádná kapitula české františkánské provincie sv. Václava v roce 1707 jej pak zvolila provinčním sekretářem, což byla funkce udělovaná především řeholníkům se solidní orientací v teologii i organizaci církve.[4] Zřejmě současně byl ustanoven doživotním (habituálním) provinčním definitorem.[5] Další řádové kapituly se však již teolog Konstantin Dubský nedožil, když zemřel 27. května 1708 v Praze.[6]
Dubského přednášky z morální a scholastické teologie přednesené na klášterních studiích františkánů v Praze, kde spolu s ním částečně přednášel také Filip Pohl, si v letech 1704 až 1706 zaznamenal jako tehdejší žák Emerich Glaser († 1713):
- Tractatus de virtutibus“ aj. (1704)
- Liber de incarnatio verbo et Deo Uno et Trino (1705)
- Liber de poenitentia, actibus humanis, legibus ac peccatis (1706)
Emerich Glaser si své zápisky z přednášek ponechal až do docela blízké smrti, po ní přešly do knihovny kadaňského kláštera a od počátku 21. století jsou uchovávány v bibliotéce františkánů u P. Marie Sněžné v Praze.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jako „Bohemus“ jej uvádí WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 154 a násl. - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 154.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 156.
- ↑ Jako habituálního definitora jej uvádí nekrologium české františkánské provincie.
- ↑ Nekrologium české františkánské provincie.
- ↑ Srov.též BAJGER, Matyáš Franciszek. 'Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.8.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. . s. 177–178, zde s. 107. Dostupné online. , kde jsou však tyto záznamy z přednášek chybně připsány františkánu Konstantinu Dubskému staršímu (provinciálovi).
