Klášter křižovníků (Ústí nad Labem)
| Klášter křižovníků s červenou hvězdou v Ústí nad Labem | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Ústí nad Labem |
| Základní informace | |
| Řád | Křižovníci s červenou hvězdou |
| Založení | 1327 |
| Zrušení | 1426 |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter křižovníků existoval v Ústí nad Labem v letech 1327-1426.
Vývoj kláštera[editovat | editovat zdroj]
V královském městě Ústí nad Labem stával za teplickou branou kostelík sv. Materny, učedníka sv. Petra. Při něm byl vybudován v letech 1279-1296 městský špitál. Gotický kostel byl postaven již po tom, co roku 1327 křižovníci získali ústecký špitál. Kostelík z roku 1330 byl zbořen roku 1895. Po získání špitálu a kostela vypukl spor mezi křižovníky a městskou duchovní správou o duchovní správu u sv. Materny a ve špitále. Spor musel řešit až arcibiskup Arnošt z Pardubic a ten rozhodl, aby duchovní správa zůstala křižovníkům a ústečtí faráři dostávali za to odškodné – roční úrok dvě kopy grošů pražských. Komenda zanikla roku 1426 po bitvě na Běhání, kdy v troskách města zanikla po dobytí Ústí nad Labem. Posledním představeným byl pak komtur Kříž.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 135-136.
