Keramika s brázděným vpichem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Keramika typu Retz)
Skočit na: Navigace, Hledání

Keramika s brázděným vpichem (něm. Furchenstichkeramik) je keramický typ nacházený nejčastěji na hradištích a výšinných sídlištích hlavně starého eneolitu. Keramika s brázděným vpichem se vyskytuje na území Slovinska, Maďarska, Rumunska, Rakouska, Moravy a sporadicky i Čech, Slezska a Posálí.

V odborné literatuře se vyskytuje i pod názvy keramika typu Retz (archeologická lokalita v Dolních Rakousích), typ Retz-Křepice, typ Křepice, Retz-Křepice-Bajč, Bajč-Retz-Křepice apod.

Keramika typu Retz tuto keramiku můžeme zařadit do staršího eneolitu (3700 – 3300 př. n. l.). Asi nejvhodnější termín pro tuto keramiku je: keramika s vypíchanými žlábky. Vpichy byly sázeny do předem připravených brázd.

Keramické tvary typické pro tuto skupinu jsou džbánek a koflík. Jedná se většinou o černou, leštěnou keramiku s inkrustovanou výzdobou.

Výrobci keramiky s brázděným vpichem nejsou známi, většinou se vyskytuje na výšinných sídlištích pozdní lengyelské kultury, kultury nálevkových pohárů a kultury s kanelovanou keramikou. Je tedy otázkou, zda se jedná jen o určitý projev těchto kultur či zda se jedná o importy, které se na tato sídliště dostala obchodem či s nově příchozím obyvatelstvem (některé hypotézy spojují keramiku s brázděným vpichem s prvními potulnými kovolitci).

Snad se jednalo o módní zboží spojené s obřadními či prestižními obřady.

Hlavní naleziště v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Právě nálezy na lokalitách Cimburk a Čáslav, které ležely na obchodních stezkách (později známých jako Haberská a Libická stezka) a sloužily jako emporia, sloužily jako důkaz pro hypotézu spojení keramiky s brázděným vpichem s obchodem.

Hlavní naleziště na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • (ed.) Podborský, V., 1993:Pravěké dějiny Moravy, Brno.
  • Zápotocký, M., 2000:Keramika s brázděným vpichem a synchronizace Čech, Moravy a středního Podunají ve starším eneolitu, Archeologické rozhledy, 595–622.