Kelly Reichardt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kelly Reichardt
Narození3. března 1964 (60 let)
Miami
USAUSA USA
Alma materSchool of the Museum of Fine Arts
Povolánírežisérka, scenáristka, střihačka
Aktivní roky1994–současnost
OceněníToronto Film Critics Association Award for Best Film (2008)
Anonymous Was A Woman Award (2009)
Guggenheimovo stipendium (2009)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kelly Reichardt (* 3. března 1964, Miami, USA)[1] je americká režisérka, scenáristka a střihačka.[2] Je známá svými minimalistickými filmy, ve kterých často vystupují postavy z nižších sociálních vrstev či zvířata.[3][4] Výrazným motivem její tvorby je deziluze z amerického snu. Většinu svých filmů si sama stříhá.

Debutovala celovečerním filmem River of Grass (1994) a následně režírovala řadu filmů odehrávajících se v Oregonu: dramata Old Joy (2006) a Wendy a Lucy (2008); western Meek's Cutoff (2010); thriller Night Moves (2013). V roce 2016 Reichardt zfilmovala 3 povídky odehrávající se v Montaně, Certain Women. Její zatím poslední snímek, First Cow, měl světovou premiéru na festivale Telluride v roce 2019 a byl též vybrán do hlavní soutěže 70. ročníku Berlinale.

Raný život a vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Narodila se a vyrostla na Floridě, v Miami. Od dětství se zajímala o fotografii. Vyrůstala v rozvedené rodině, oba její rodiče byli policisté. Absolvovala School of the Museum of Fine Arts v Bostonu, kde získala titul MFA. Kromě režírování také pokračuje v akademické dráze jako vysokoškolská profesorka na různých uměleckých školách.[5]

Filmová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Její debutový film River of Grass byl uveden v roce 1994. Byl nominován na tři ceny Independent Spirit Awards[6] a na Grand Jury Prize na filmovém festivalu Sundance. Poté však měla problém navázat dalším celovečerním filmem, o čemž říká: „10 let od poloviny 90. let jsem nemohla natočit film. Mělo to hodně společného s tím, že jsem žena. To je rozhodně důležitý faktor při získávání peněz. Během té doby se mi nedařilo získat žádnou nabídku, tak jsem si jen řekla: „Seru na vás!“ a místo toho jsem dělala Super 8mm kraťasy.“ [7]

V roce 1999 dokončila svůj celovečerní film Ode natočený na motivy románu Hermana Rauchera Óda na Billyho Joea. Poté natočila dva krátké filmy, Then a Year (2001) a Travis (2004), který se zabývá válkou v Iráku.[7]

Většina jejích filmů je považována za součást minimalistického hnutí.[7]

V roce 2006 dokončila Old Joy natočený na motivy povídky ze sbírky Livability Jona Raymonda. Herec Daniel London a písničkář Will Oldham v něm představují dva přátele, kteří se sejdou na výlet do Kaskád a Bagby Hot Springs, poblíž Portlandu v Oregonu. Film získal ocenění od Los Angeles Film Critics Association, Rotterdam International Film Festival a Sarasota Film Festival . Stal se prvním americkým filmem, který získal cenu Tiger Award na Rotterdamském filmovém festivalu. Neil Kopp získal Cenu producenta na soutěži Independent Spirit Awards 2007 za svou práci na Old Joy a Paranoid Park.

Její další film, Wendy a Lucy, vychází z dalšího příběhu z Livability, který spolu s Jonem Raymondem upravili do podoby scénáře. Film zkoumá témata osamělosti a beznaděje prostřednictvím příběhu ženy hledající svého ztraceného psa. Film uveden v prosinci 2008 a byl nominován na cenu za nejlepší film a nejlepší ženský herecký výkon (Michelle Williamsová) na Independent Spirit Awards. Michelle Williamsovou následně obsadila i do hlavní role westernu Meek's Cutoff. Ten v roce 2010 soutěžil o Zlatého lva na 67. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.[8]

V roce 2013 měl její film Night Moves premiéru na 70. benátském mezinárodním filmovém festivalu. Jedná se o thriller o ekologických aktivistech, kteří na základě svého přesvědčení chtějí vyhodit do vzduchu obrovskou přehradu. Reichardt v něm pracuje s filmovým napětím výrazněji než ve svých předchozích dílech.

Film Certain Women vychází ze sbírky povídek Maile Meloy 2009, Both Ways is the Only Way I Want It, a byl natočen v březnu až dubnu 2015 v Montaně. Hrají v něm Michelle Williamsová, Laura Dern a Kristen Stewart. Společnost Sony Pictures Worldwide Acquisitions (SPWA) zakoupila práva na distribuci. Film měl premiéru 24. ledna 2016 na Sundance Film Festival . Reichardt za něj získala hlavní cenu na BFI v roce 2016.[9]

Jejím doposud posledním filmem je First Cow. Jedná se opět o adaptaci díla Jona Raymonda, konkrétně románu Half-Life. Snímek měl premiéru na Berlinale v únoru 2020.[10]

Umělecký styl[editovat | editovat zdroj]

Její filmy bývají označovány jako minimalistické a realistické. Filmový kritik AO Scott popisuje Wendy a Lucy jako součást nového amerického nezávislého filmu, který nazval „neo-neo realismus“, především pro jeho tematické a estetické podobnosti s klasickými italskými neorealistickými filmy jako Řím, otevřené město a Paisa.[11] Sama Reichardt uvedla, že její filmy jsou „pouhými záblesky procházejících lidí“.[12] Sama se ztotožňuje s minimalistickým vyprávěním a říká: „Film je v podstatě sled malých poodhalení a pak si máte sednout a někomu říct, co to všechno znamená. To je v rozporu se vším, o co jsem se snažila, takže nemám zájem to shrnovat. Je tam všechno, co tam být má.“ [13] Její styl je také ovlivněný hnutím Slow cinema.

Kromě tohoto realistického stylu se její filmy často zaměřují na postavy, které žijí na okraji společnosti a nejsou obvykle zastoupeny na obrazovce. Zabývá se různými aspekty americké reality, které zřídkakdy prozkoumává komerční filmový průmysl. Eric Kohn (z Indiewire) popisuje její filmy jako „fascinující zpověď o osamělosti každodenního života pracující třídy, která chce něco lepšího. Jsou uvězněni mezi mýtem amerického snu a osobními omezeními, která řídí jejich fádní realitu. Tím, že se Reichardt věnuje atmosféře a perspektivě vyprávění stejně jako ději, se tiše stala jednou z nejlepších kronikářek reálií v USA.“ [14]

Její filmy často také obsahují odkazy na moderní dobu a politické události. V rozhovoru mluví o paralelách Meek's Cutoff s moderní dobou a říká: „Příběh o chvastounovi, který vedl skupinu lidí do pouště bez plánu a stal se zcela závislým na místních obyvatelích, kteří jsou od něj společensky odlišní a ke kterým přistupuje podezřívavě. To vše se zdálo relevantní pro tuto chvíli.“ [11] (ve vztahu k irácké válce a Georgi Bushovi). Reichardt v mnoha rozhovorech potvrdila, že postava Meeka je úmyslně napsána tak, aby byla podobná Bushovi. Wendy a Lucy také odrážejí ekonomické útrapy, které postihly miliony Američanů (zejména ženy) v důsledku vysokých nákladů a vedlejších škod způsobených válkou.  

Kritici dále poznamenávají, že její filmy mají často nejednoznačné konce, které nechává publikum napnuté a neuspokojené. Xan Brooks (z The Guardian) používá příklady „vyhýbavého Kurta, putujícího ulicemi města na konci Old Joy, nešťastná Wendy, stále hledající Aljašku nebo ztracené průkopníky z Meek's Cutoff, navždy zaseknutými mezi triumfem a katastrofou.“ [12] Ona sama o tom říká: „Možná jsem skeptická k absolutnu. Ano, je něco uspokojivého na starých filmech, kde graduje hudba a přichází titulek – The End. Zdálo by se však absurdní, kdyby tak končil jeden z mých filmů. Pokrývají příliš krátkou dobu. Nevíme, kde tyto postavy byly předtím. Strávili jsme s nimi týden a pak šly dál svojí cestou. “ Reichardt též podotkla, že si užívá filmy, které divákovi umožní najít si vlastní cestu a dospět k vlastním závěrům.[12]

Všechny její filmy obsahují feministické myšlenky ve stylu i obsahu, odmítají metody tradičního komerčního filmu a zaměřují se na problematiku genderu (většina jejích filmů má v hlavních rolích ženské postavy), sama však odmítá nálepku feministické filmařky. Odmítá klasické produkční modely a preferuje nízkorozpočtové natáčení v reálech (většina jejích filmů je natočena v Oregonu) a odmítá romantizovat hlavní postavy a jejich útrapy. I ve filmech, kde vystupují v hlavních rolích mužské postavy, se stále zabývá genderovými otázkami. V Old Joy, kde hrají dva muži, je téma mužského přátelství zvýrazněno a adresováno prostřednictvím feminizovaných vlastností – citlivosti a zranitelnosti, které se v tradičním hollywoodském filmu jen zřídka objevují. V Night Moves slouží postava Dakoty Fanningové jako silný ženský kontrapunkt k mužské hlavní postavě Jesseho Eisenberga a linie životního příběhu filmu odráží eko-feministické hodnoty. Její použití realismu a úhlů kamery odmítá objektivizaci těl a nabourává očekávání publika tím, že se setkává se záběry zdánlivě nevýznamných obrazů například těsně poté, co postavy opustily scénu.[15]

Reichardt často spolupracuje s herečkou Michelle Williamsovou. Sama uvedla, že s ní pracuje ráda díky její sebedůvěře a zvídavé povaze a že nikdy nedokáže předvídat, co udělá.[16]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Rok Titul Role Poznámky Ref.
1994 River of Grass Režisérka / scenáristka Režijního debutu [17]
1999 Ode Režisérka / scenáristka kameramanka [18]
2001 Then a Year Režisérka Krátký film [19]
2004 Travis Režisérka Krátký film [20]
2006 Old Joy Režisérka / scenáristka / střihačka
2008 Wendy a Lucy Režisérka / spoluscenáristka / střihačka
2010 Meek's Cutoff Režisérka / střihačka
2013 Night Moves Režisérka / spoluscenáristka / střihačka
2016 Certain Women Režisérka / scenáristka / střihačka
2019 First Cow Režisérka / spoluscenáristka / střihačka [21]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rok Instituce Kategorie Nominovaná práce Výsledek Ref.
1994 Sundance Film Festival Cena hlavní poroty: dramatická River of Grass nominace [22]
1995 Independent Spirit Awards Nejlepší debut River of Grass nominace
1995 Independent Spirit Awards Nejlepší debutový scénář River of Grass nominace
1995 Independent Spirit Awards Someone to Watch Award River of Grass nominace
2006 Asociace filmových kritiků Los Angeles Independent/Experimental Film and Video Award Old Joy vítězství
2006 Mezinárodní filmový festival v Rotterdamu Tiger Award Old Joy vítězství
2006 Filmový festival Sarasota Cena poroty Old Joy vítězství
2008 Filmový festival v Cannes Un Certain Regard Wendy a Lucy nominace
2008 Mezinárodní filmový festival v Chicagu Gold Hugo (nejlepší celovečerní snímek) Wendy and Lucy nominace
2010 Filmový festival v Benátkách Cena SIGNIS Meek's Cutoff vítězství
Zlatý lev Meek's Cutoff nominace
2010 Ceny Gotham Cena za nezávislý film Meek's Cutoff nominace
2013 Filmový festival v Benátkách Zlatý lev Night Moves nominace
2016 Film Independent Spirit Awards Nejlepší režie Certain Women nominace
2016 Ceny Gotham Cena diváků Certain Women nominace
2016 Ceny Gotham Cena za nezávislý film (nejlepší celovečerní film) Certain Women nominace
2016 BFI Nejlepší film (hlavní soutěž) Certain Women vítězství
2020 Cena filmu Independent Spirit Award Bonnie Award First Cow vítězství
2020 Filmový festival v Berlíně Zlatý medvěd First Cow nominace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kelly Reichardt na anglické Wikipedii.

  1. "United States Public Records, 1970-2009," (May 16, 2014), Kelly A. Reichardt, Residence, North Miami, Florida, United States. Retrieved May 9, 2019. Šablona:Subscription
  2. HUDSON, D.W. NYFF: Wendy and Lucy [online]. GreenCine Daily, September 22, 2008 [cit. 2014-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne June 25, 2013. 
  3. KOHN, Eric. Kelly Reichardt Is One of the Best Filmmakers in America, and We Don’t Appreciate Her Enough — NYFF [online]. October 13, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 25, 2016. 
  4. BROWN, Sophie. Where to begin with Kelly Reichardt [online]. March 14, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 6, 2019. 
  5. Kelly Reichardt [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  6. River of Grass. Variety. Dostupné online.  [nedostupný zdroj]
  7. a b c Kelly Reichardt • Great Director profile • Senses of Cinema [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Bradshaw, Peter. Meek's Cutoff and Post Mortem shine at Venice film festival. The Guardian. September 6, 2010. Dostupné online. 
  9. BFI: 60th BFI London Film Festival announces 2016 awards winners, tisková zpráva, [cit. 2016-10-18], Dostupné on-line.
  10. RAUP, Jordan. Kelly Reichardt Sets ‘Certain Women’ Follow-Up with ‘First Cow’ [online]. October 31, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  11. a b Dostupné online. 
  12. a b c Dostupné online. 
  13. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  14. indiewire.com. Dostupné online. 
  15. HALL, E. Dawn. The Films of Kelly Reichardt. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2018. 160 s. ISBN 1474411126. 
  16. 'Certain Women' director on working with Michelle Williams. am New York. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. (anglicky) 
  17. Dostupné online. 
  18. Mathieson, Craig. Retrospective: Kelly Reichardt [online]. May 31, 2011 [cit. 2019-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 9, 2019. 
  19. HALL, E. Dawn. The Films of Kelly Reichardt. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2018. 160 s. ISBN 1474411126. S. 36. 
  20. HALL, E. Dawn. The Films of Kelly Reichardt. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2018. 160 s. ISBN 1474411126. S. 42. 
  21. Dostupné online. 
  22. HALL, E. Dawn. The Films of Kelly Reichardt. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2018. 160 s. ISBN 1474411126. S. 16. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]