Karel Adam z Mansfeldu
| Karel Adam z Mansfeldu | |
|---|---|
 Rodový erb hrabat Mansfeldů | |
| Narození | 1629 |
| Úmrtí | 1662 (ve věku 32–33 let) |
| Rodiče | Volf z Mansfeldu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Adam z Mansfeldu (německy Karl Adam von Mansfeld-Vorderort zu Bornstädt, 1629 – 30. května 1662, Horneburgu u Brém) byl hrabě z Mansfeldu-Vorderort na Bornstädtu v Sasku-Anhaltsku.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn císařského polního maršála hraběte Wolfganga z Mansfeldu (1575 – 1638) a jeho manželka Žofie Schenkové z Tautenburgu († 1636), vdovy po hraběti Fridrichu Albertovi ze Solms-Sonnenwalde a Pouchu (1592 – 1615), dcery Burckharda Schenka z Tautenburgu († 1605) a jeho ženy Anežky z Everstein-Naugardu († 1636).
Jeho sestra Žofie Anežka (1619 – 1677) se 4. prosince 1640 provdala za knížete Maxmiliána z Ditrichštejna na Mikulově (1596 – 1655).
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Karl Adam z Mansfeldu se 8. listopadu 1654 nebo 1655 oženil s Marií Terezií z Ditrichštejna (1639 - 5. února 1658), dcerou ministra konference knížete Maxmiliána z Ditrichštejna (1596 – 1655) a jeho první manželky, princezny Anny Marie Františky z Lichtenštejna (1597 – 1640), dcery knížete Karla I. z Lichtenštejna (1569 – 1627) a jeho ženy Anny Marie z Boskovic a Černé Hory († 1625). Byla nevlastní dcerou jeho sestry Žofie Anežka (1619 – 1677). [1] [2] [3]
Manželství nebylo příliš šťastné. Karel Adam holdoval alkoholu a svou ženu fyzicky týral. To byl také patrně důvod její předčasné smrti v únoru 1658 ve věku 19 let.[4] Bezprostředně po začátku vyšetřování záhadného úmrtí opustil hrabě svá silně zadlužená severočeská panství a skrýval se u švédského královského dvora a na svých říšských statcích.[4]
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Karel Adam z Mansfeld-Vorderort-Bornstädtu zemřel v Horneburgu u Brém na neštovice 30. května 1662 ve věku 33 let při obléhání Brém. Jelikož zemřel bez potomků,[5] po jeho smrti připadlo šluknovské a lipovské panství nakonec jeho sestře Žofii Anežce provdané z Ditrichštejna a po ní jejímu synovi Filipu Zikmundovi.[6]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ludwig Ferdinand Niemann: Geschichte der Grafen von Mansfeld. Aschersleben, 1834, S. 244 – 247, v digitální podobě
- Renate Seidel: Grafen von Mansfeld. Geschichte und Geschichten eines deutschen Adelsgeschlechts. Fouqué Literaturverlag, Engelsbach 1998, ISBN 3-8267-4230-3, S. 91
- Hermann Größler: Mansfeld, Grafen von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 20, Duncker & Humblot, Lipsko 1884, s. 212–215.
- Europäische Stammtafeln, Band III, Frank Baron Freytag von Loringhoven, 1976, Isenburg, WK Prinz von. 42
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Карл Адам фон Мансфелд na bulharské Wikipedii.
- ↑ Dietrichstain 6, genealogy.euweb.cz
- ↑ Carl Adam Graf von Mansfeld in Bornstedt, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes & Leslie Mahler
- ↑ FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy)
- ↑ a b POSPÍŠILOVÁ, Pavla. Manželské spory šlechty z českých zemí v období baroka: Konflikt u Martiniců (1675–1676) a causa Mansfeld (1658–1666). Pardubice, 2010. 104 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Jiří Kubeš. s. 52 an.
- ↑ Mansfeld 2, genealogy.euweb.cz
- ↑ Vlastníci Šluknovského panství. www.mestosluknov.cz [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
