Kačenka česká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kačenka česká

Kačenka česká (Verpa bohemica)
Kačenka česká (Verpa bohemica)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení: Pezizomycotina
Třída: Pezizomycotes
Podtřída: Pezizomycetidae
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: smržovité (Morchellaceae)
Rod: kačenka (Verpa)
Binomické jméno
Verpa bohemica
(Krombh.) J. Schröt., 1907
Synonyma
  • Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907
  • Morchella bohemica Krombh. 1834
  • Mitrophora bohemica (Krombh.) Gillet 1879[1]

Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn.: Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907) je jedlá a vyhledávaná vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae) rostoucí od dubna do května v listnatých hájích.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Mladší plodnice kačenky české.
Řez plodnicí kačenky české

Plodnice je apothecium, členěné na třeň a klobouk a vysoké v dospělosti asi 5 až 20 cm.

Klobouk je drobnější, asi 1–5 cm velký,[3] má nepravidelný kuželovitý nebo zvonovitý tvar. Klobouk je dutý, směrem dolů otevřený a dosti tenkomasý. Vnější povrch klobouku je výrazně zvrásněný víceméně svislými, zkroucenými, několik milimetrů vysokými žebry, místy se větvícími a vidlenými, která jsou příčně pospojována poněkud nižšími nepravidelnými přepážkami. Barva vnější strany klobouku je žlutookrová až žlutohnědá, v mládí světlejší, později do hněda tmavnoucí. Vnitřní strana klobouku je hladká, bělavá až našedlá. Thecium pokrývá vnější stranu klobouku. Až v samém vrcholu klobouku je tento připojen ke třeni.[4][5][6]

Třeň je nepravidelně válcovitý, poměrně dlouhý (až 15 cm), jen 1-3 cm široký, bělavě nažloutlé až světle žlutohnedé barvy. Na povrchu třeně bývá kruhovitě jemně bělavě plstnatý.[7][6] Třeň je dutý, dutina je vyplněna řídkým bílým vatovitým pletivem.[5][6] V mládí bývá třeň dosti krátký, klobouk jen o málo přesahující, postupně se však významně prodlužuje.[8][9]

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká (jen několik milimetrů), světle šedožlutá, křehká. Vyznačuje se příjemnou vůní i chutí.[10]

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou uloženy ve vřecku pouze po dvou a vyznačují se obrovskými rozměry, 50-90x15-22 µm.[3][5]. Jsou elipsoidního tvaru. Výtrusný prach má okrovou barvu.[9]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami - především pod třešněmi a trnkami.[5][4][10][6] Preferuje spíše zásadité podloží.[6] Vyrůstá obvykle ve skupinách, někdy velmi početných, a to obvykle v místech s vrstvami spadaného listí apod.[6][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Eurasii i Severní Americe.[11]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kačenka česká je vynikající jedlý druh,[7][12] bývá uváděn mezi nejchutnějšími houbami.[4] Je široce kuchyňsky využitelná,[6] lze jí sušit.[10] Některé osoby mohou být na tento druh alergické, podobně jako je tomu u některých jiných hub, což se projevuje zažívacími obtížemi;[13][14][15] těmto osobám se paka konsumace kačenky nedoporučuje.[6]

Kačenka česká, starší plodnice, rostoucí na lokalitě přírodní památky Štola Jarnice

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Kačenka náprstkovitá (Verpa conica) je dosti podobný příbuzný druh, rostoucí rovněž na jaře na podobných místech, je však vzácnější. Liší se zejména téměř hladkým, jen mírně zvrásněným, nikoli žebrovaným, povrchem klobouku. Jde také o jedlou houbu.[16]
  • Podobné jsou i příbuzné, také jedlé, smrže (Morchella), zejména smrž polovolný (Morchella semilibera), který vykazuje značné tvarové shody. Odlišuje se ale třeněm přirostlým ke klobouku nikoli až ve špičce klobouku, ale asi v polovině jeho výšky.[16] Rozdílný je také tmavším zbarvením a ostřejšími a rovnějšími žebry na klobouku. Ostatní druhy smržů pak mají třeň přirůstající ke spodnímu okraji klobouku a rozdílné jsou i tvarově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.speciesfungorum.org/GSD/GSDspecies.asp?RecordID=481988
  2. SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub : Oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub. 5. vyd. [s.l.] : OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2005. ISBN 80-7181-311-7. S. 58.  
  3. a b KUO, Michael. Verpa bohemica [online]. MushrommExpert.com. Dostupné online.  
  4. a b c d PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha : Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 86.  
  5. a b c d BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96.  
  6. a b c d e f g h MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha : Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. S. 86.  
  7. a b PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha : SPN, 1986.  
  8. Kačenka česká na stránkách České mykolgické společnosti
  9. a b BioLib.cz – Verpa bohemica (Kačenka česká) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.  
  10. a b c SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. Praha : Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7. S. 58.  
  11. V tomto článku byly použity informace z článku Verpa bohemica na anglické Wikipedii.
  12. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  
  13. Kačenka česká na Nasehouby.cz
  14. Kačenka česká na Naturfoto.cz
  15. Kačenka česká na Nahuby.sk
  16. a b HAGARA. Atlas hub. Martin : Neografia, 1998. ISBN 82-88892-09-0.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]