Juribej (přítok Bajdaracké zátoky)
| Juribej | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 340 km |
| Plocha povodí | 9740 km² |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Levý Juribej, Pravý Juribej 68°20′57″ s. š., 71°52′14″ v. d. | |
| Ústí | |
| Bajdaracký záliv 68°54′55″ s. š., 69°9′0″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Ťumeňská oblast – Jamalo-něnecký autonomní okruh) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juribej (rusky Юрибей) je řeka v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Ťumeňské oblasti v Rusku. Je dlouhá 340 km. Plocha povodí měří 9740 km².
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Vzniká soutokem Levého a Pravého Juribeje, přičemž první z nich odtéká z jezera Jarroto 2. a druhý z nich z jezera Jarroto 1.. Ústí do Bajdaracké zátoky Karského moře.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Zdrojem vody jsou sněhové srážky. Zamrzá v říjnu a rozmrzá v červnu. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v červnu a v červenci.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V 17. století po řece, tehdy nazývané Mutnaja (rusky Мутная), vedla trasa z evropského severu do Mangazeji, prvního ruského města na Sibiři.
V červnu 2009 byl uveden do provozu jeden z nejdelších 4kilometrových železničních mostů v Rusku přes údolí řeky Juribej.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Při ústí Juribeje do Bajdaracké zátoky Něnci často nachází mamutí kosti.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Мост через реку Юрибей к месторождению Бованенково может быть сдан в эксплуатацию в апреле. www.nakanune.ru [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 76.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Юрибей“.