Julius Rittler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius Rittler
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1878

Narozeníkolem 1813?
Úmrtí3. února 1880
Rosice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
OceněníČestné občanství Moravských Budějovic (1875)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Rittler (kolem 1813?3. února 1880 Rosice[1]) byl rakouský politik, v letech 18671878 poslanec Moravského zemského sněmu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl ředitel Rosického uhelného těžířstva Hugo Rittler. On sám působil jako ředitel Rosické báňské společnosti.[2]

Poslancem Moravského zemského sněmu byl poprvé zvolen v zemských volbách v lednu 1867, v nichž porazil ve volebním obvodu tvořeném městy Moravský Krumlov, Ivančice, Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou se ziskem asi dvojnásobku hlasů federalistu Karla Kanduse z Cvrčovic. Ve volbách jej podpořila německá honorace a židovská komunita – brněnský rabín doporučil krumlovským a ivančickým Židům, aby hlasovali pro Rittlera a nevolili katolického kněze Kanduse. Rittlera podpořil i ivančický děkan.[3] V zemských volbách v březnu 1867 potom zvítězil nad Franzem Müllerem, ředitelem dolů v Oslavanech. V zemských volbách v roce 1870 proti němu už nikdo nekandidoval – Češi volby bojkotovali. Rittler v kampani využíval letáků, které měly upozornit na jeho přednosti. Post zemského poslance obhájil i ve volbách v září 1871, když porazil tři protikandidáty (českého národovce Václava Hanse, německého liberála Franze Proksche a Pocheho). Před volbami čelil kritice, že prostřednictvím svých spojenců podplácí voliče. Hanse a Pocheho porazil Rittler i ve volbách v prosinci 1871.[3]

V letech 1867 – 1868 vystupoval na sněmu v záležitosti zemského penzijního ústavu. Často prosazoval stavbu silnic, zejm. ve svém volebním obvodě. Podporoval také okresní hospodářské spolky, věnoval se prosazování pomocí z milostí. V roce 1877 začal vedle výstavby silnic podporovat i stavbu železnice. Vzhledem ke svému příklonu k táboru německých liberálů a centralistů byl často kritizován Čechy, kteří kvůli tomu bojkotovali volby. Byl uznáván jako dobrý řečník.[2]

Zemřel v únoru 1880 ve věku 67 let.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika 1751, sn. 18 [online]. MZA [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 
  2. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 563. 
  3. a b EICHMEIEROVÁ, Linda. . Brno, 2009 [cit. 2014-07-24]. bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Markel. Dostupné online.