Josef Pelant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
pplk. Josef Pelant
Narození25. května 1906
Loukov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1945
Koncentrační tábor Mauthausen
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtípopraven
Národnostčeská
Alma materVojenská akademie v Hranicích
Povolánívoják, zaměstnanec muzea
ZaměstnavateléČeskoslovenská armáda, muzeum Uherský Brod
Nábož. vyznáníCírkev československá husitská od 1938
ChoťEmilie Pozdíková
Dětisynové Jiří Pelant a Ivan Pelant
RodičeMarie Pelantová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Podplukovník Josef Pelant (25. května 1906 Loukov10. dubna 1945 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československým důstojníkem, odbojářem z období druhé světové války a obětí nacismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Josef Pelant se narodil 25. května 1906 v Loukově nedaleko Mnichova Hradiště, kde s matkou Marií Pelantovou prožil i své dětství. Studoval na turnovském gymnáziu, kde v roce 1925 maturoval. Vstoupil do československé armády a mezi lety 1925 a 1927 studoval na vojenské akademii v Hranicích. Do roku 1938 sloužil u dělostřeleckého pluku 4 v Josefově, poté přešel zpět na hranickou vojenskou akademii, kde se stal pedagogem. V témže roce se oženil s Emilií Pozdíkovou, kvůli které přestoupil do Církve československé husitské. Dosáhl hodnosti štábního kapitána.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci a rozpuštění československé armády v roce 1939 nastoupil Josef Pelant v prosinci téhož roku do zaměstnání v uherskobrodském muzeu. Do Uherského Brodu se následně s manželkou přestěhoval, zde se páru narodili dva synové Jiří (1941-2020) a Ivan (*1944). Vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. V muzeu zastával Josef Pelant funkci dopisovatele Památkového úřadu v Brně, což mu umožnilo volný pohyb po okrese, díky kterému pro Obranu národa terénně pracovat. Během roku 1944 se stal spolupracovníkem výsadku Clay, mj. zorganizoval schůzku Františka Měšťana, který byl v kontaktu s jeho velitelem Antonínem Bartošem, se slovenským generálem Ferdinandem Čatlošem.[1][2] Do okruhu spolupracovníků výsadku pronikli konfidenti gestapa a dne 10. února 1945 byl Josef Pelant zatčen. Byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl během 10. dubna 1945 popraven.[3][4]

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Synem Josefa Pelanta je fyzik, autor odborné literatury a emeritní vysokoškolský pedagog prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslava Poláková - Měli odvahu žít, II. svazek, str. 601 (Academia Praha, 2018)
  2. Radimír Kunc - Clay-Eva volá Londýn, str. 326-327 (Melantrich, Brno 1946)
  3. Miroslava Poláková - Měli odvahu žít, II. svazek, str. 713-714 (Academia Praha, 2018)
  4. Vlastislav Janík - Mauthausen-konečná stanice, str. 92-93 (Toužimský & Moravec, Praha 2017)
  5. Pavel Šmejkal - Protektorátem po stopách parašutistů, str. 914 (Academia, Praha 2016)
  6. prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc. na stránkách Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]