Josef Hubáček (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém malíři. O dalších nositelích stejného jména a příjmení pojednává článek Josef Hubáček (rozcestník).
Josef Hubáček
malíř Josef Hubáček
malíř Josef Hubáček
Narození2. prosince 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1931 (ve věku 31 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a grafik
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hubáček (2. prosince 1899 Praha[1]10. října 1931 Praha[2]) byl český akademický malíř, žák krajinářské speciálky prof. Otakara Nejedlého.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Hubáček pocházel ze skromných dělnických poměrů a jeho rodiče předčasně zemřeli. Matka umírá již v roce 1915 a jeho otec, železniční dělník, o rok později v r. 1916. Jako výborný gymnaziální student dává kondice a v r. 1917 rukuje na italskou frontu. Po návratu krátce pracuje jako bankovní úředník. V letech 1920–1922 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u A. Hofbauera. V r. 1920 zřejmě první návštěva v Německé Rybné s Janem Slavíčkem. V letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejdříve u A. Brömse a V. Nechleby a poslední dva roky v krajinářské speciálce prof. Otakara Nejedlého. V r. 1924 malířský pobyt na Korčule. V roce 1925 maluje s Nejedlého školou v Cagnes sur Mer a v následujícím roce v Antibes. Zřejmě po momentální neshodě s prof. O. Nejedlým týkající se dalšího uměleckého směřování (vzpomínky spolužáka B. Dvorského) z Akademie v červnu 1926 předčasně odchází.

Dle Jana Slavíčka pro jeho umělecký vývoj bylo rozhodující léto 1926 strávené v Německé Rybné a v Liticích, kde namaloval obrazy, na základě kterých byl ve stejném roce přijat do SVU Mánes. Ještě v roce 1926 cestuje do Francie a na Korsiku, kam za ním v zimě přijede J. Slavíček. Tradovaná je jeho diskuse s J. Slavíčkem a B. Piskačem ve vinárně Kumanovo ve Vodičkově ulici ze září 1926, kde prohlásil: "Peníze, které bych musil sehnat na zakoupení potřebného zimníku, raději věnuji na cestu na jih." V letech 1927–1928 maloval s dřívějšími spolužáky z Akademie J. Slavíčkem a B. Piskačem v Německé Rybné. Následují pravidelné každoroční pobyty v Jistcích u Písku.

I v dalších letech, až do své předčasné smrti, opakovaně v zimních měsících navštěvuje Korsiku (zejména okolí přístavu Ajaccio), kde zajišťoval ubytování i pro žáky Nejedlého krajinářské speciálky v letech 1928 a 1929. V roce 1928 pobyt v opuštěném domku ve Finosellu absolvoval společně s B. Piskačem. Český svět (12. 4. 1928) přináší rozsáhlý článek s bohatou fotografickou dokumentací o životě krajinářské speciálky na Korsice, kterou navštívil prefekt L. Marlier. Později (14. 6. 1928) reprodukuje obrazy Jos. Hubáčka Krajina u Ajaccia a Selské stavení na Korsice. Volné směry postupně publikují jeho korsické obrazy Z Ajaccia a Krajina s domem a viaduktem, Salon (15. 5. 1932) např. obrazy Mezi zahradami a Vila v Cap Ferratu.

Josef Hubáček umírá předčasně ve Vinohradské nemocnici ve věku třiceti jedna let nejspíše na bakteriální zánět nitroblány srdeční.

Pravidelně vystavoval se Spolkem výtvarných umělců Mánes doma i v zahraničí od r. 1925 (člen od r. 1926), který mu uspořádal posmrtnou výstavu na začátku roku 1932. Volné směry uveřejňují smuteční řeč prof. Otakara Nejedlého a vzpomínku dlouholetého přítele Jana Slavíčka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tvorbu Josefa Hubáčka lze zařadit do kontextu s první generací žáků prof. O. Nejedlého, např. J. Slavíčkem, B. Žufanem, B. Dvorským a A. Fišárkem. Josef Hubáček si po předčasném ukončení studia na Akademii v červnu 1926 pravidelně dopisuje s prof. O. Nejedlým, kterému se vyznává z obdivu ke C. Corotovi. O něco později mu O. Nejedlý přátelsky vytýká, že jeho tvorbu až příliš ovlivňuje P. Cézanne. Pod jeho vlivem maluje Hubáček např. obrazy Skály na Korsice (1928) a Domy na předměstí (1928). Výrazný vliv na jeho tvorbu měl G. Courbet, a to zejména v obrazech z Písecka nebo od říčky Doubravky, např. obrazy Skály (1929) nebo Sluj (1929). Patrný je vliv i A. Deraina, jak v obrazech krajinářských, tak i u některých zátiší, např. obrazy Z Korsiky (1926), Na dvorku (1927), Zátiší s hroznem (1928) a Kytice (1928).

Josef Hubáček byl syntetik, u kterého nelze, i vzhledem ke krátkému vymezenému času jeho života, jednoznačně určit směřování jeho tvorby. Z časového pohledu jsou "nelogicky" některé derainovské obrazy následovány obrazy malovanými pod vlivem G. Courbeta. Zdá se však, že jeho obrazy z posledních let Úvoz (1930) a Cap Ferrat (1931) představují završující syntézu předchozího hledání. Hubáčkovo dílo výstižně hodnotí J. Čapek "chtěl se zřejmě přiblížit té vysoké disciplíně, kterou klasická krajinomalba kdysi bývala" a V. V. Štech "Vzpíral se době, její pověře modernosti, levnému předstírání a snadnému dosahování originality." Kritičtější rozbor tvorby Josefa Hubáčka napsal malíř B. S. Urban v Národních listech (29. 1. 1932).

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čapek, Josef: Malíř Josef Hubáček zemřel. Lidové noviny, roč. 39, č. 510, s. 3, 12. 10. 1931.
  • Čapek, Josef: Krajinář Josef Hubáček. Lidové noviny, roč. 40, č. 34, s. 7, 20. 1. 1932.
  • Karlíková, Ludmila: Josef Hubáček. Nakladatelství československých výtvarných umělců, Nové prameny, 1962.
  • Nejedlý, Otakar: Josef Hubáček. Volné směry, Mánes, 1932, sv. 29, s. 37-38.
  • Nejedlý, Otakar: Malíř Josef Hubáček. Salon, roč. 11, č. 5, s. 8,9 a 22, 15. 5. 1932.
  • Slavíček, Jan: Vzpomínka na J. Hubáčka. Volné směry, Mánes, 1932, sv. 29, s. 38-39.
  • Urban, B. S.: Josef Hubáček. Národní listy, roč. 72, č. 29, s. 1, 29. 1. 1932.
  • Štech, V. V.: Dílo Josefa Hubáčka. České slovo, 17. 1. 1932.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]