John D. Barrow

John D. Barrow
John D. Barrow
Narození	29. listopadu 1952; Londýn
Úmrtí	26. září 2020 (ve věku 67 let); Cambridge
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Bydliště	Cambridge
Alma mater	Magdalen College; Van Mildert College; Oxfordská univerzita
Povolání	fyzik, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, teoretický fyzik, astronom, astrofyzik, dramatik a kosmolog
Zaměstnavatelé	Sussexská univerzita (do 1999); Univerzita v Cambridgi (od 1999); Kalifornská univerzita v Berkeley; Gresham College
Ocenění	Templetonova cena (2006); Cena Michaela Faradaye (2008); Kelvin Prize (2009); Christopher Zeeman Medal for Communication of Mathematics (2011); Diracova medaile Institutu fyziky (2015); … více na Wikidatech
Web	www.damtp.cam.ac.uk/people/j.d.barrow/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

John David Barrow (* 29. listopadu 1952, Londýn) je jedním z významných anglických kosmologů a teoretických fyziků a matematiků. V dnešní době působí jako profesor matematických věd na Univerzitě v Cambridge a také jako spisovatel a dramatik.

Život

John D. Barrow získal svůj první diplom z matematiky a fyziky na Durhamské univerzitě v roce 1974. V roce 1977 pak dokončil svůj doktorát z astrofyziky na Oxfordské univerzitě pod vedením Dennise Williama Sciama. John D. Barrow rovněž absolvoval dva roky postgraduální výuky astronomie na Univerzitě v Kalifornii. V letech 1977–1981 vyučoval na Christ Church.

V roce 1981 se připojil k Univerzitě v Sussexu, kde nabyl titulu profesora a v roce 1999 se stal profesorem v oboru aplikované matematiky a teoretické fyziky na Univerzitě v Cambridge a zároveň šéfem projektu nazvaného Millennium Mathematics Project a profesorem astronomie na Univerzitě v Londýně.

Barrowovy spisy, obzvláště jeho Antropogenetický kosmologický princip shrnují události fyzického rázu, často ve formě přehledu velkého množství faktů nashromážděných z prací předních fyziků, jako je Paul Dirac. Jeho náklonnost k populárně-naučnému stylu v oblasti filosofických záležitostí a fyzické kosmologie dělá jeho práce dostupné i obecné veřejnosti.

Kromě zhruba 400 žurnalistických článků napsal Barrow také 17 knih, vydaných pro obecný čtenářský klub. Prvním takovým dílem byla kniha s názvem Levá ruka vytvoření, která byla publikována v roce 1983. Barrow rovněž přednášel široké veřejnosti na Windsorském zámku, ve Vatikáně a při dalších různých příležitostech, které se naskytly. V roce 2002 jeho hra s názvem Nekonečna, která měla svou premiéru v Miláně, vyhrála ve Valencii italskou divadelní cenu Premi Ubu 2002.

V roce 2006 mu byla udělena Templetonova cena za postup ve výzkumu a objevech Spirituálních realit, čímž se zabýval ve svém spise O vztahu mezi životem a vesmírem a povaze člověka rozumět, a vytvořil tak nový pohled v otázkách konečného znepokojení nad vědou a náboženstvím. John D. Barrow je také členem tzv. Sjednocené reformované církve, jejíž učení popisuje jako tradiční teistické obrazy vesmíru.

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John D. Barrow
BARROW, John David. Pí na nebesích. In: 2000. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-204-0855-X.

Držitelé Templetonovy ceny

1973–1990	Matka Tereza (1973) • Roger Schütz (1974) • Sarvepalli Rádhakrišnan (1975) • Léon-Joseph Suenens (1976) • Chiara Lubichová (1977) • Thomas Torrance (1978) • Nikkjó Niwano (1979) • Ralph Wendell Burhoe (1980) • Cicely Saundersová (1981) • Billy Graham (1982) • Alexandr Solženicyn (1983) • Michael Bourdeaux (1984) • Alister Hardy (1985) • James McCord (1986) • Stanley Jaki (1987) • Inamullah Khan (1988) • Carl Friedrich von Weizsäcker, George MacLeod (1989) • Baba Amte, L. Charles Birch (1990)

1991–2010	Immanuel Jakobovits (1991) • Han Kjong-džik (1992) • Charles Colson (1993) • Michael Novak (1994) • Paul Davies (1995) • Bill Bright (1996) • Pándurang Šástrí Áthavalé (1997) • Sigmund Sternberg (1998) • Ian Barbour (1999) • Freeman Dyson (2000) • Arthur Peacocke (2001) • John Polkinghorne (2002) • Holmes Rolston (2003) • George Ellis (2004) • Charles Hard Townes (2005) • John D. Barrow (2006) • Charles Taylor (2007) • Michał Heller (2008) • Bernard d'Espagnat (2009) • Francisco J. Ayala (2010)

2011–	Martin Rees (2011) • Tändzin Gjamccho (2012) • Desmond Tutu (2013) • Tomáš Halík (2014) • Jean Vanier (2015) • Jonathan Sacks (2016) • Alvin Plantinga (2017) • Abdalláh II. (2018) • Marcelo Gleiser (2019) • Francis Collins (2020) • Jane Goodallová (2021) • Frank Wilczek (2022) • Edna Adan Ismailová (2023)