Johann Gögl
| Johann Gögl | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1875 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1877 – 1892 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 1826 Kremže  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. července 1892 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Gögl (1826 Kremže[1][2] – 11. července 1892 Vídeň[1][2]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a prezident Obchodní a živnostenské komory ve Vídni.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho bratr Zeno Gögl starší i synovec Zeno Gögl mladší byli rovněž podnikatelé a politici (poslanci Dolnorakouského zemského sněmu).[3] Johann působil jako prezident Obchodní a živnostenské komory ve Vídni.[1] Tuto funkci zastával od roku 1874 do roku 1883 a musel v ní řešit dopady ekonomické krize na podnikatele. Podílel se na založení Dolnorakouské eskomptní společnosti. Zasedal ve správní radě banky Creditanstalt, později i jako její viceprezident.[2]
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii obchodních a živnostenských komor v Dolních Rakousích, obvod Vídeň. Rezignaci oznámil na schůzi 19. října 1875.[4] V roce 1873 se uvádí jako Johann Gögl, cisařský rada a kupec, bytem Vídeň.[5] V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[6]
Od 19. prosince 1877[2] až do své smrti byl členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1] I v ní se přiklonil k německým liberálům.[2]
Neoženil se a pět let před smrtí předal vedení své firmy synovci Zeno Göglovi mladšímu. Žil ve Vídni, jaro trávil vždy za městem v Kahlenbergu, léto a časný podzim v Semmeringu. Byl mu udělen Řád Františka Josefa a získal roku 1873 i Řád železné koruny (a tudíž i rytířský titul).[2]
V roce 1892 ho v Kahlenbergu stihla srdeční nemoc spojená s astmatem. Od června byl upoután na lůžko. Zemřel v červenci 1892.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 32. (německy)
- ↑ a b c d e f g Johann Gögl. Neue Freie Presse. Červenec 1892, čís. 10014, s. 1. Dostupné online.
- ↑ BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=152&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
