Jauréguiberry (1891)
 Jauréguiberry | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | predreadnought |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle | Bernard Jauréguiberry |
| Zahájení stavby | listopad 1891 |
| Spuštěna na vodu | listopad 1893 |
| Uvedena do služby | únor 1897 |
| Osud | vyřazena |
| Předchůdce | Carnot |
| Následovník | Masséna |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 11 637 t[1] |
| Délka | 108,51 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 20,15 m |
| Ponor | 8,43 m |
| Pohon | 24 kotlů, 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí 14 400 hp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 17,7 uzlu |
| Dosah | 4500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 631 |
| Pancíř | až 450mm boky až 380mm věže 100mm sekundární věže 230mm velitelská věž 70mm paluba |
| Výzbroj | 2× 305mm kanón (2×1) 2× 274mm kanón (2×1) 8× 139mm kanón (8×1) 4× 65mm kanón (4×1) 12× 47mm kanón (12×1) 8× 37mm kanón (5hl.) 4× 450mm torpédomet |
Jauréguiberry byl predreadnought francouzského námořnictva. Byl třetím ze skupiny pěti příbuzných bitevních lodí tvořené plavidly Charles Martel, Carnot, Jauréguiberry, Masséna a Bouvet. Ve službě byl v letech 1897–1920. Ve službě byla ještě na počátku první světové války.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Plavidlo postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne. Stavba byla zahájena v listopadu 1891, na vodu byla loď spuštěna v listopadu 1893 a do služby byla přijata v únoru 1897.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj byla smíšená, tvořená dvěma 305mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovaly dva 274mm kanóny v jednodělových věžích na bocích trupu. Sekundární výzbroj představovalo osm 139mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích na bocích trupu. Lehkou výzbroj představovaly čtyři 65mm kanóny, dvanáct 47mm kanónů a osm pětihlavňových 37mm kanónů. Výzbroj doplňovaly čtyři 450mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na dvou bojových stěžních. Příď trupu byla opatřena klounem. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 14 400 hp, které poháněly tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,7 uzlu.[1] Dosah byl 4500 námořních mil při 10 uzlech.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CARESSE, Philippe. The Battleship Jauréguiberry. In: JORDAN, John. Warship 2022. Oxford: Osprey Publishing, 2022. ISBN 978-1-4728-4781-2. S. 80 až 97. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jauréguiberry na Wikimedia Commons
