Jaroslav Skryja

Jaroslav Skryja
Jaroslav Skryja
Narození	11. března 1895; Bohdalec; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. října 1942 (ve věku 47 let); Věznice Plötzensee; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven gilotinou
Národnost	česká
Alma mater	Učitelský ústav Brno
Povolání	učitel
Choť	Josefa Ferinová
Děti	Milan Skryja
Rodiče	Josef Skryja, Marie Dvořáková
Příbuzní	sedm sourozenců
	člen Sokola
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Skryja (11. března 1895 Bohdalec – 27. října 1942 Věznice Plötzensee) byl český učitel, sokolský činovník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Skryja se narodil 11. března 1895 v Bohdalci na žďársku v rodině místního hospodského Josefa Skryji a Marie rozené Dvořákové. Chodil do obecné školy v rodné vsi a ve Lhotě, poté do měšťanské školy v Bystřici nad Pernštejnem. Mezi lety 1910 a 1914 vystudoval učitelský ústav v Brně. Během první světové války bojoval na italské frontě, jako podezřelý z protihabsburského smýšlení byl vězněn. Po jejím skončení působil jako odborný učitel v Zastávce, menšinové škole v Kravařích, Dolních Kounicích, Líšni a Žabovřeskách. V roce 1922 se v Kravařích oženil s Josefou Ferinovou, rovněž učitelkou, manželům se narodil syn Milan. Jaroslav Skryja byl velmi aktivním činovníkem Sokola, pracoval v redakci časopisu Tyrš a byl členem Československého červeného kříže.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa, kde působil jako okresní velitel Brno-venkov, osobně zakládal skupinu v okrese Ivančice. Po infiltraci organizace byl 13. prosince 1939 zatčen gestapem a to přímo při vyučování. Vězněn byl na Špilberku, Kounicových kolejích, Breslau, Wohlau a v berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 9. června 1942 byl odsouzen k trestu smrti. Dle svědků původně neměl být odsouzen trestem nejvyšším, ale přímo během jednání si přitížil citací Františka Palackého Konal jsem svou povinnost a řídil jsem se slovy našeho velikého historika Františka Palackého, který řekl: Kdybych byl třeba z cikánského rodu a poslední jeho potomek, přece bych se přičinil, aby po mně zůstala aspoň čestná památka. Dne 27. října téhož roku popraven gilotinou ve věznici Plötzensee společně s dalšími brněnskými odbojovými spolupracovníky notářem Josefem Jarošem, profesorem Janem Uhrem a ředitelem brněnského rozhlasu Antonínem Slavíkem.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Skryja obdržel v roce 1946 in memoriam Československý válečný kříž 1939
Po Jaroslavu Skryjovi bylo v roce 1946 pojmenováno sokolské cvičiště v Dolních Kounicích
Po Jaroslavu Skryjovi byla v roce 1946 pojmenována ulice v brněnských Husovicích
Jaroslavu Skryjovi byla v roce 1967 v Dolních Kounicích Tovární ulici 128 odhalena pamětní deska
Jaroslavu Skryjovi byla v Bohdalci na rodném domě odhalena 29. září 2007 pamětní deska

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Skryja na Wikimedia Commons
Jaroslav Skryja v Encyklopedii dějin města Brna
Jaroslav Skryja na stránkách obce Bohdalec
Jaroslav Skryja na stránkách obce Dolní Kounice