Jaromír Doležal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaromír Doležal
Dr Jaromír Doležal (vpravo) na honu pod Pradědem, 1934
Dr Jaromír Doležal (vpravo) na honu pod Pradědem, 1934
Narození17. srpna 1883
Hostákov
Úmrtí19. října 1965 (ve věku 82 let)
Praha
PseudonymJaromír K. Pojezdný
Povoláníliterární historik, překladatel
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Doležal (pseudonymem i K. J. Pojezdný, 17. srpna 1883 Hostákov[1]19. října 1965 Praha) byl český (moravský) literární historik, překladatel a diplomat.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do vzniku Československa[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Cyrila Doležala (1852–1943),[2] učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové (1857–1940).[1] Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry.[3]

Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht.[4]

Diplomat[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie.[5] Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal v listopadu 1918 ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni (1918–1923 a 1924–1929), Splitu (1923–1924) a Poznani (1931–1934). V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí jako ministerský rada a zpočátku jako úředník. V roce 1946 se vrátil ještě znovu na MZV, kde pracoval jako titulární generální konzul.[6] Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu.[4]

Léta v důchodu[editovat | editovat zdroj]

Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou.[4]

Jiné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk.[7]

Posmrtné uznání[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na rodném domě v Hostákově

V roce 2023 mu byla k 140. výročí narození odhalena na bývalé hostákovské škole a jeho rodném domě odhalena pamětní deska. Iniciátorem a autorem desky je vnuk Jaromíra Doležala a architekt Martin Pánek. Z důvodu ztráty pohřebního místa na hřbitově v Náměšti nad Oslavou původně měla být pamětní deska umístěna tam, ale to se nepovedlo a tak byla umístěna na rodný dům.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Příspěvky v periodikách[editovat | editovat zdroj]

Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda.[9][10] Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.[4]

Vlastní díla (knižní vydání, česky)[editovat | editovat zdroj]

  • Ivan Fedorovič Naživin (životopisná črta, pod pseud. Jaromír K. Doležal-Pojezdný; Praha, nákl. vlast., 1908)
  • Úvod k dílu Ant. P. Čechova (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1912)
  • Kulturní poměry v české Vídni (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1913)
  • K osmdesátinám dra Vatroslava Jagiće (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1918)
  • Masarykova cesta životem. I. a II.(v Brně, Polygrafie, 1920 a 1921)
  • Masarykovy boje s Aehrenthalem (po r. 1920 a Praha, Čin, 1931)
  • Dr. Josef Karásek (kus života z české Vídně; Vídeň, Lidová knihtis. Ant. Machát a spol., 1926)
  • 80 let T. G. Masaryka (Praha, Státní nakladatelství, 1929)
  • Masaryk v cizích literaturách (= en langues étrangéres = in foreign languages = in fremden Sprachen; Praha, Orbis, 1930)
  • Osmdesátiny T.G. Masaryka v čsl. knižní produkci (Praha, Zahraniční Politika, 1930)
  • Masaryk osmdesátiletý (v Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Ohlasy Masarykových osmdesátin (V Praze, Svaz národního osvobození, 1931)
  • Polské protičeské pamflety v roce (Praha, Orbis, 1937 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání)

Překlady (knižní vydání)[editovat | editovat zdroj]

  • O lásce a životě v Hercegovině (výbor povídek Svetozara Čoroviče, překlad ze srbštiny pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; V Praze, vlastním nákladem, vydal J. Otto, 1911)
  • Ve chvílích klidu (výbor povídek Svetozara Čoroviče, pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; V Praze, vlastním nákladem, vydal J. Otto, 1911)
  • Bambi (autor Felix Salten, osudy srnčí rodiny z lesů, vypráví česky pro malé i velké děti J. K. Pojezdný; V Praze, Fr. Borový, 1928)
  • Nekrvavé lovy (autor Włodzimierz Puchalski, překlad a seznam živočichů Jaromír Doležal; Praha, SNDK, 1954)
  • Ostrov kormoránů (autor Władzimierz Puchalski; Praha, SNDK, 1957)
  • V kraji labutí (autor Włodzimierz Puchalski; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1958)
  • Sněžnou stopou (autor Włodzimierz Puchalski; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1965)
  • Z mladých let (autor A.P.Čechov), Promberger, 1923
  • Morálka paní Dulské (G. Zapolská) J.Otto. 1910

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika 11102, sn. 226 [online]. MZA [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  2. úmrtní oznámení (s fotografií). Pestrý týden. 30.10.1943, s. 3. Dostupné online. 
  3. Paní řidící umřela. Lidové noviny. 23.7.1940, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b c d TAXOVÁ, Eva. Jaromír Doležal. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 580–581.
  5. Promotion. Neues Wiener Tagblatt. 25. 7. 1919, s. 10. Dostupné online. 
  6. DEJMEK, Jindřich. DOLEŽAL Jaromír [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  7. DOLEŽAL, Jaromír. Foto dcery Bedřicha Smetany. Pestrý týden. 3. 1. 1942, s. 20. Dostupné online. 
  8. PACOLA, Arnošt. Pamětní deska vrátila do povědomí obce osobnost diplomata Jaromíra Doležala. Horácké noviny. 2023-08-10, roč. 2023-11-11. 
  9. Např. DOLEŽAL, Jaromír. Druhá bible naší přírody. Lidové noviny. 3. 6. 1942, s. 4. Dostupné online. 
  10. Např. DOLEŽAL, Jaromír. Myslivecký Mikuláš Aleš. Pestrý týden. 5. 7. 1941. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]