Jan Bezdružický z Kolovrat († 1604)
| Jan Bezdružický z Kolowrat | |
|---|---|
 Erb rodu | |
| Hejtman Chrudimského kraje | |
| Ve funkci: 1586 – 1588 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Prezident rady nad apelacemi | |
| Ve funkci: 1577 – 1585 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | Jan V. Popel z Lobkowicz |
| Nástupce | Jiří mladší Popel z Lobkowicz |
| Rada nad apelacemi | |
| Ve funkci: ? – ? | |
| Úmrtí | 1604 |
| Místo pohřbení | Bystré |
| Choť | 1. (1556) Markéta z Roupova († 1575) 2. Bohunka Zárubová z Hustířan († 1583) 3. (1585) Alžběta z Rožmitálu († po 1590) |
| Rodiče | Ludvík Bezdružický z Kolovrat († 1554–1555) Anna z Ilburka († 1551–1554) |
| Děti | Ladislav Ludvík (†asi 1623) Vilém Jindřich (1589–1642) |
| Příbuzní | bratr: Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat († po 1587) děd: Václav Bezdružický z Kolovrat († 1491) děd: Vilém z Ilburka babička: Anežka z Helfenštejna vnučka: Anna Alžběta Bezdružická z Kolovrat († 1642) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Bezdružický z Kolovrat na Bystrém, také z Kolowrat (zmiňován 1534, † 1604[1])[2][3] byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Působil v radě nad apelacemi a stal se i jejím prezidentem.
Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Ludvíka Bezdružického z Kolovrat († 1554–1555), pozdějšího hejtmana Nového Města pražského, a jeho manželky Anny z Ilburka († 1551–1554).
Jako jeho otec i Jan se stal apelačním radou,[2] od 22. listopadu 1577 do roku 1585 (nebo 1593–1595)[2] byl dokonce prezidentem rady nad apelacemi.[4][1] Jako úředník si počínal spravedlivě.[1] Zastával také úřad hejtmana Chrudimského kraje (1586–1588).[2][3] Zemřel v roce 1604 a byl pohřben v Bystrém.[3]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Zdědil část Kornouze (také Kornhaus, Mšec), potom ho držel do roku 1569 celý.[1] Vlastnil také Záběhlice, ale prodal je v roce 1596.[1] Z druhého manželství vyženil Bystré, které se vydělilo ze svojanovského panství. V letech 1586–1590 tam nechal na návrší u staré tvrze postavit renesanční zámek o trojkřídlé dispozici a s věží. V přilehlé zahradě se pěstovaly pomerančovníky, citronovníky a fíkovníky.[5] Dále vlastnil Hrochův Týnec.[5]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jan Bezdružický z Kolovrat se oženil třikrát.[3] Nejdříve si vzal 5. ledna 1556 Markétu z Roupova († 1575), vdovu po Viktorinu z Gutštejna. Jeho druhá manželka byla Bohunka Zárubová z Hustířan († 19. srpna 1583, pohřbena v Bystrém), ovdovělá Žehušická,[1] dcera Jan Záruby z Hustířan a Kateřiny z Hrádku. Potřetí se oženil 3. března 1585 na Starém Městě pražském s Alžbětou z Rožmitálu († po 1590), dcerou Zdeňka Lva z Rožmitálu a Estery z Doubravice. Ze třetího manželství měl dva syny:[3]
- 1. Ladislav Ludvík, (zmiňová 1603, † asi 1623)
- ∞ (18. 7. 1617) neznámá manželka
- 2. Vilém Jindřich (5. 11. 1589 Bystré – 11. 7. 1642, pohřben ve Vídni)
- ∞ (před 1612) Johana z Hochhausenu († 1620, pohřbena v Praze)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 602.
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57. Dále jen Kolowratové.
- ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
- ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 372.
- ↑ a b ŠIMEK, Tomáš, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 62.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57.