Jökulhlaup
Jökulhlaup je masivní povodeň, způsobená náhlým únikem obrovského množství tavné vody z ledovce. Kulminační průtok některých z nich může přesahovat průtok těch nejvodnatějších veletoků na Zemi, včetně řeky Amazonky.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Slovo Jökulhlaup pochází z islandštiny a vzniklo spojením dvou slov Jökul (v překladu ledovec) a hlaup (v překladu povodeň nebo tok). Původně se takto označovaly výrony vody z islandských ledovců během erupcí vulkánů, které v jižní části ostrova způsobovaly rozsáhlé záplavy na tamějších rovinných plání. Termín se později v mnoha jazycích uchytil v glaciologické a vulkanologické terminologii.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Vulkanický původ[editovat | editovat zdroj]
Jökulhlaupy jsou schopné vytvořit subglaciální sopky, pokryté rozsáhlým ledovcem nebo ledovým příkrovem. Teplo, uvolněné při sopečné erupci je schopné roztavit značné množství ledu. Tavná voda se často hromadí na místě v důsledku blokace samotným ledovcem nebo okolním terénem. Stoupající hladina klade stále větší sílu a tlak na překážku. Jakmile je překročena její pevnost, nebo nastane přetečení a následné erozi přírodní hráze, dojde k jejímu protržení.[3] Jökulhlaup mnohdy unáší bloky ledu s hmotností stovek tun a mají značné erozní účinky.[4] Kulminační průtok činí tisíce či desetitisíce m³/s. Během erupce islandského vulkánu Katla v roce 1755 se průtok pohyboval mezi 200 až 400 tisíci m³. Pro porovnání: kulminace Vltavy v Praze při povodních v roce 2002 nastala při hodnotě 5 300 m³/s[5] a průměrný průtok řeky Amazonky činí zhruba 219 tisíc m³/s.[6]
Nevulkanický původ[editovat | editovat zdroj]
Jökulhlaupy vznikají i bez účasti sopečné činnosti. Jak ledovce ve své spodní části postupně odtávají, tak tavná voda se může na místě shromažďovat, jelikož jí masa ledovce či okolní terén brání v odtoku. Další možností je přehrazení údolí vytlačenými glaciálními sedimenty, v důsledku rychlejšího postupu čela ledovce během jarního tání. Taková událost se stala na Aljašce u Hubbartova ledovce v roce 2002. Rychlý pohyb ledovce, zablokoval v červnu téhož roku Russellův fjord, do něhož ústil. Vzniklé jezero v průběhu 5 týdnů vystoupalo o 15 m až nakonec 14. srpna přeteklo přes morénu. V průběhu 30 hodin odtekly 3 miliardy m³ vody, přičemž maximální průtok činil 55 000 m³/s.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b R. J. Motyka; M. Truffer. Hubbard Glacier, Alaska: 2002 closure and outburst of Russell Fjord and postflood conditions at Gilbert Point [online]. Journal of Geophysical Research: Earth Surface, 2007-04-14. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ P. Brož. Když se krajinou prožene jökulhlaup. Život ve stínu sopky Katla. https://www.idnes.cz [online]. 2019-06-19. Dostupné online.
- ↑ National Park Service. Jökulhlaups. https://www.nps.gov [online]. Dostupné online.
- ↑ G. Wells. Jökulhlaups: a Key to Glacier Dynamics, Hydrology, and Landscape Change by Greta Wells, 2021 Cryosphere WG Fellow. https://iasc.info [online]. 2021-09-28. Dostupné online.
- ↑ ÚMČ Praha 12. Povodeň 2002. https://www.praha12.cz/ [online]. 2010-09-13. Dostupné online.
- ↑ P. M. Medeiros a spol. Fate of the Amazon River dissolved organic matter in the tropical Atlantic Ocean [online]. Advancing Earth And Space Science, 2015-04-25. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jökulhlaup na Wikimedia Commons
