Intolerance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Intolerance
Základní informace
Původní název Intolerance
Jazyk němý
Délka 163 min
Žánr výpravný, historický, drama, thriller
Scénář D. W. Griffith
Režie D. W. Griffith
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Spottiswoode Atiken
Mary Alden
Frank Bennet
Barney Bernard
Monte Blue
Lucille Brown
Tod Browning
William H. Brown
Edmund Burns
William E. Cassidy
Elmer Clifton
Miriam Cooper
Jack Cosgrave
Josephine Crowell
Dore Davidson
Peral Elmore
Lillian Gish
Ruth Handforth
Robert Harron
Joseph Henabery
Chandler House
Llyod Ingraham
W. E. Lawrence
Ralph Lewis
Ver Lewis
Elmo Lincoln
Walter Long
Mrs. Arthur Mackley
Tully Marshall
Mae Marsh
Marguerite Marsh
Johh P. McCarthy
A. W. McClure
Seena Owen
Alfred Paget
Eugene Pallete
Georgia Pearce
Billy Quirk
Wallace Reid
Allan Sears
George Siegmann
Maxfiled Stanley
Carl Stockdale
Madame Sul-Te-Wan
Constance Talmadage
Fred Turner
W. S. Van Dyke
Guenther von Ritzau
Erich von Stroheim
George Walsh
Elanor Washington
Margery Wilson
Tom Wilson
Produkce D. W. Griffith
Hudba D. W. Griffith
Joseph Carl Breil
Carl Davis
Kamera G. W. Bitzer
Karl Brown
Střih D. W. Griffith
Výroba a distribuce
Premiéra 1916 USA
Distribuce Triangle&Wark
Rozpočet 110 000 000 dolarů
Intolerance na IMDb

Intolerance je němý film z roku 1916, který režíroval americký režisér D. W. Griffith.

Režisérovým záměrem v tomto filmu bylo postavit vedle sebe čtyři příběhy z různých událostí a různých čtyřech období, které by ilustrovaly „boj lásky v průběhu věků“: pád starověkého Babylónu, ukřižování Krista, Bartolomějská noc a kontrast společenských tříd v (z tehdejšího pohledu) soudobých Spojených státech. Jejich společným tématem je netolerance mezi lidmi.

Tyto události nejsou (jak bylo do té doby zvyklé) vyprávěny postupně - Griffith přeskakuje z jednoho příběhu do druhého a často rovněž jsou napínavé střihy uvnitř jednotlivých částí. Po Zrození národa (1914), v jehož stínu Intolerance tak trochu stojí, jde o Griffithův druhý celovečerní film s paralelní střihovou montáží. Griffith, průkopník střihové skladby, na těchto dvou filmech praktikuje postupy, které jsou až o dekádu později rozváděny jinými režisérskými individualitami světové kinematografie.

Film se ve své době, ač byl později označován za revoluční snímek v dějinách kinematografie, nebyl úspěšný. Do tohoto projektu s bezprecedentní filmovou výpravou bylo ve své době investováno okolo dvou miliónů dolarů, ale náklady se nikdy nevrátily.

Snímek byl pro snazší pochopení a menší náklady rozdělen na dvě části: Pád Babylonu a Matka a zákon.

Natáčení Intolerance bylo samo předmětem jiného filmu - dramatu režisérů Paola a Vittoria Tavianiových Good morning Babilonia (z r. 1987) o italských štukatérech podílejících se na tvorbě monumentálních kulis Intolerance.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše pozitivní hodnocení.

  • csfd.cz: 82 %
  • imdb.com: 8.0 z 10
  • fdb.cz: 83,1 %

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]