Zrození národa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zrození národa
Základní informace
Původní název The Birth of Nation
Jazyk němý, anglické mezititulky
Délka 190 min
Žánr historický, drama, výpravný, epos
Námět Thomas Dixon Jr.
Scénář Frank E. Woods
D. W. Griffith
(podle románu An Historical Romance
of the Ku Klux Klan, románu The Leopard´s
Spots a divadelní hry The Clansman
Thomase F. Dixona Jr.)
Režie D. W. Griffith
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Lillian Gish
Mae Marsh
Henry B. Walthall
Miriam Copper
Mary Alden
Ralph Lewis
George Siegmann
Walter Long
Robert Harron
Wallace Reid
Joseph Henaber
Elmer Clifton
Josephnie Crowell
Spottiswoode Aitken
Goerge Beranger
Produkce D. W. Griffith
Hudba Joseph Carl Breil
D. W. Griffith
Střih D. W. Griffith
Výroba a distribuce
Premiéra 1915
Distribuce D. W. Griffith & Epoch
Rozpočet $110,000
Zrození národa na IMDb
The Birth of a Nation

Zrození národa (anglicky The Birth of a Nation) je americký němý film, natočen byl v roce 1915 režisérem D. W. Griffithem.

Děj filmu vychází z knih Thomase Dixona a odehrává se před Americkou občanskou válkou, během ní i po jejím konci.

První polovina filmu začíná před občanskou válkou, vysvětluje, jak na území Spojených států vzniklo otroctví, a líčí dějiny otrokářství před vypuknutím občanské války.

Film dále vypráví příběh dvou rodin, jedné z amerického Jihu (Cameronovi), druhé ze Severu (Stonemanovi), vzájemné lásce dcer a synů těchto rodin. Důležitým momentem je konec války a poválečná rekonstrukce Jihu, kterou film líčí jako pomstu Severu. Na otroky a jejich abolicionistické podporovatele film pohlíží jako na destruktivní síly. Moc na Jihu získávají dokonce i černoši, propuštění otroci. I řada lidí ze Severu, včetně mladého Stonemana či některých bývalých vojáků Unie, s tímto stavem nesouhlasí a jsou jim bližší trpící bělošští Jižané.

Ku Klux Klan je ve filmu líčen jako organizace, která dokázala na americkém Jihu zabezpečit pořádek a spravedlnost.

Jméno Zrození národa má vyjadřovat, že až do Občanské války vystupovali různé americké státy víceméně samostatně, teprve po konci války lze mluvit o jednotném americkém národu.

Film si získal řadu příznivců i odpůrců. Stal se nejúspěšnějším snímkem své doby, ale byly proti němu i protesty ze strany Národní asociace pro povznesení barevného obyvatelstva. Griffith později na kritiku odpověděl svým dalším, ještě ambicióznějším snímkem Intolerance (1916).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]