Hypovitaminóza E ptáků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hypovitaminóza E vzniká z výživy deficitní na vitamín E (tokoferol) zejména při současném nedostatku selenu a aminokyselin obsahujících síru (metionin a cystin). Na nedostatek vitamínu E jsou nejcitlivější kuřata, kachňata a krůťata ve stáří od 14 dnů do 6 týdnů, případně i holubi. Hypovitaminóza E se může vyskytnout i u exotických ptáků, zejména obsahuje-li jejich krmivo příliš velké množství tuku. K nejznámějším nemocem vznikajících při deficitu vitamínu E patří kromě poruch reprodukce také nutriční encefalomalacie, exsudativní hemoragická diatéza a svalová dystrofie. Nedostatek vitamínu E u nosnic podmiňuje i vznik krevních skvrn ve vejcích v počátečním stadiu líhnutí. Nezánětlivé změny svaloviny žaludku a srdce byly popsány u krůťat

Ke vzniku hypovitaminózy E přispívají některé faktory, mezi nimiž je třeba na předním místě jmenovat rychlý růst kuřat podporovaný intenzivním krmením, což zvyšuje nároky i na přívod vitamínu E.

Vznik encefalomalacie podporuje vysoký obsah tuku v krmivu, nikoliv však rostlinného, jehož přídavek naopak brání vzniku encefalomalacie. U kachňat souvisí výskyt svalové dystrofie se svalovou námahou, neboť se vyskytuje zejména tam, kde se kachňata vypouštějí na vodu a překonávají při tom větší vzdálenost.

Encefalomalacie ptáků[editovat | editovat zdroj]

U kuřat se encefalomalacie projevuje ochablostí, tremorem, neschopností koordinované svalové činnosti, stáčením hlavy (tortikolis, opistotonus), křečemi, které se střídají s ochabnutím, a konečně úplným ochrnutím a smrtí. Podobné příznaky byly pozorovány u papoušků rodů Neophema a Eclectus. Nervové příznaky při encefalomalacii jsou doprovázeny změnami na mozečku, hemisférách a prodloužené míše.

Při nedostatku vitamínu E v krmné dávce nosnic se popisuje zvýšená mortalita zárodků v začátečním období inkubace (do 4. dne). Při běžné výživě však přídavek vitamínu E nemá vliv na líhnivost. U jednodenních kuřat po nosnicích živených deficientně je obsah vitamínu E v játrech až 10× nižší. U kohoutů při nedostatku vitamínu E dochází k degeneraci varlat.

Exsudativní diatéza ptáků[editovat | editovat zdroj]

Exsudativní diatéza vzniká náhle a je doprovázena vysokou morbiditou kuřat při krátkém průběhu nemoci. Kuřata jsou netečná, s otoky a krváceninami v podkoží a kosterní svalovině krku, prsou a dutiny tělní. Postávají široce rozkročena a nerada se pohybují. K úhynům dochází v důsledku kolapsu krevního oběhu.

Svalová dystrofie ptáků[editovat | editovat zdroj]

Svalovou dystrofií jsou nejčastěji postižena kachňata. Klinické příznaky začínají náhlým kulháním. Postižená zvířata zůstávají pozadu za hejnem, posedávají, snaží se rychlými pohyby dohonit ostatní, avšak nemohou, vrávorají a uléhají, až dochází k ochrnutí končetin a k uhynutí. Při pitvě se zjišťuje edém a rosolovité prosáknutí v podkoží a krváceniny ve svalovině, zmnožení tekutiny v perikardu (hydroperikard) a změny myokardu na hrotu srdce, případně ascites. Nápadné jsou dystrofické změny na kosterní svalovině, projevující se jako drobné čárkovité světlejší proužky šedobílé barvy ve směru průběhu svalových vláken.

Terapie a prevence[editovat | editovat zdroj]

Léčba spočívá ve zvýšené aplikaci vitamínu E a selénu. Hlavním zdrojem vitamínu E jsou rostlinné oleje (bavlníkový, řepkový, sójový, slunečnicový), pšeničné klíčky a klíčkový olej. Prevence hypovitaminózy E se opírá zejména o kontrolu krmné dávky, v níž nemá být větší množství tuků a nenasycených mastných kyselin, a v zajištění dostatečného přívodu vitamínu E a selenu. Tokoferoly jsou zastoupeny v běžně používaných krmivech.

Preventivní charakter má také přídavek antioxidantů, z nichž nejznámější jsou DPPD (difenyl-p-fenylendiamin), BHA, BHT a Kurasan (santochin), které se přidávají přímo do krmných směsí. Při některých formách nedostatku vitamínu E se uplatňuje velmi příznivě selen.[zdroj⁠?]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky) 
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – metabolické poruchy, parazitární infekce nemoci trávicího ústrojí. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6. 
  • SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupné online. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky) 
  • KOŽUŠNÍK, Z. et al. Drůbež – zdravotní problematika velkochovů. 1. vyd. Praha: SZN, 1979. 216 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]