Hugo Feigl
| JUDr. Hugo Feigl | |
|---|---|
| Narození | 15. března 1889 Praha |
| Úmrtí | 5. února 1961 New York |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Povolání | galerista |
| Děti | Marion Feigl |
| Příbuzní | Karel Feigl, Bedřich Feigl, Ernst Feigl, Irena Feiglová a Kamila Feiglová (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hugo Feigl (15. března 1889 Praha – 5. února 1961 New York) byl pražský galerista.
Život[editovat | editovat zdroj]
Hugo Feigl byl nejmladším z šesti dětí (4 synové a 2 dcery)[1] pražského židovského advokáta Josefa Feigla (1846-1905) a jeho manželky Julie, rozené Busch (*1849). Jeho bratry byli obchodník Karel (* 1882), malíř Friedrich (Bedřich) Feigl (* 1884) a spisovatel Arnošt/Ernst Feigl (* 1887).[2]
Již od studií na Staroměstském gymnasiu se zajímal o výtvarné umění. Pokračoval v tom i za studií práv na pražské Německé universitě, kam se dal zapsat roku 1911. Během první světové války byl povolán na frontu a padl do ruského zajetí. Z vězení v Turkestánu unikl a dobrodružnou cestou pěšky, vlakem a na lodi se vrátil do Československa, kde dokončil studia roku 1920 a získal doktorát.[3] Nikdy se ale advokacii nevěnoval.[1]).
Roku 1924 se oženil s Margaretou Mellerovou (1900–1987),[1] dcera Marion (Marianne) se jim narodila začátkem června 1929.
Od roku 1919 psal umělecké kritiky do pražských časopisů a novin (Prager Tagblatt, revue Umělecké besedy Život, Selbstwehr a další pražské listy[1]). Od roku 1924 se stal galeristou (Galerie starých i moderních obrazů, Palác Koruna), organizátorem výstav a nakonec majitelem významné pražské galerie nesoucí jeho jméno (Galerie Hugo Feigl).[4] [p 1]
Z Prahy uprchl před nacisty 15. března 1939 do Paříže a odtud do New Yorku. Manželka přijela do New Yorku v květnu 1939, dcera Marion (Marianne) se zachránila s dětským transportem Sira Nicholase Wintona do Anglie v létě 1939 a do New Yorku vycestovala z Anglie až koncem roku 1944.[1]
Hugo Feigl otevřel roku 1943 [p 2] vlastní galerii v New Yorku (Feigl Gallery, Madison Avenue 601) a vedl ji až do své smrti (1961).[5]
V USA se Feiglova galerie věnovala převážně modernímu německému a francouzskému umění (James Ensor, Oskar Kokoschka).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V roce 1924 otevřel Hugo Feigl galerii v prvním patře paláce Koruna na pražském Václavském náměstí, od ledna roku 1931 provozoval Galerii Evropa v mezaninu paláce pojišťovny Dunaj na Národní třídě a současně zahájil celou řadu výstav ve vlastní Galerii Feigl v prvním patře pojišťovny Riunione Adriatica v Jungmannově ulici číslo 38.[1] Od září 1936 přesunul svoji Galerii Feigl do výstavních místností na tehdejším Masarykově (dnešním Smetanově) nábřeží (dnes výstavní síň Hollar).[1]
- ↑ Pramen[1] uvádí, že Hugo Feigl otevřel svoji obnovenou Galerii Feigl v New Yorku na Madison Avenue 601 již v roce 1942.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i PAŘÍK, Arno. ZEMŘELA MARION FEIGL (7. 6. 1929 Praha – 12. 2. 2018 New York). Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 04. 2018, roč. 80, čís. 5778, s. 20. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68.
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
- ↑ Matrika doktorů Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity
- ↑ PAŘÍK Arno, Výstavní činnost Galerie Hugo Feigl, nepublikováno
- ↑ URZIDIL Johannes, Život s českými malíři, 2003, strana 364
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Johannes Urzidil, Život s českými malíři, 2003, Musil V, nakl. Fraktál, Horní Planá, ISBN 80-902860-0-3, AJG Hluboká, ISBN 80-85857-63-4
Encyklopedie[editovat | editovat zdroj]
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), 2006, Academia, Praha, ISBN 80-200-1209-5
