Houby spájivé

Houby spájivé
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota) Říše: houby (Fungi) Oddělení: spájivé houby (Zygomycota)
Třídy
trichomycety (Trichomycetes) zygomycety (Zygomycetes) mikrosporidie (Microsporidia)

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota) jsou jedním z oddělení hub, jejíž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

Stavba těla

Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.

Rozmnožování

Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého "pohlaví", vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

Systematika

Spájivé houby (často nazývané zygomycety) se dělí na tři třídy:

• trichomycety - (Trichomycetes)
• zygomycety - (Zygomycetes)
• mikrosporidie (Microsporidia) - nová třída, dříve považovaná za prvoky^[zdroj?]

K nejznámějším zygomycetám patří:

• Kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer var. stolonifer) - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
• Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) - jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

Související články

• Plíseň
• Houby