Houby spájivé
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Houby spájivé |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Třídy | ||||||
|
Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota) jsou jedním ze čtyř oddělení hub, jejíž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.
[editovat] Rozmnožování
Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého "pohlaví", vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.
[editovat] Systematika
Spájivé houby (často nazývané zygomycety) se dělí na dvě třídy:
- trichomycety - (Trichomycetes)
- zygomycety - (Zygomycetes)
- mikrosporidie (Microsporidia) - nová třída, dříve považovaná za prvoky
K nejznámějším zygomycetám patří:
- Kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer var. stolonifer) - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
- Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) - jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Houby |
