Houby spájivé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Houby spájivé

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: spájivé houby (Zygomycota)
Třídy

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota) jsou jedním z oddělení hub, jejíž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého "pohlaví", vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Spájivé houby (často nazývané zygomycety) se dělí na tři třídy:

K nejznámějším zygomycetám patří:

  • Kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer var. stolonifer) - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
  • Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) - jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KEELING, PJ.; LUKER, MA.; PALMER, JD.. Evidence from beta-tubulin phylogeny that microsporidia evolved from within the fungi.. Mol Biol Evol. Jan 2000, roč. 17, čís. 1, s. 23-31. PMID 10666703.  

Související články[editovat | editovat zdroj]