Hotel Grandezza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hotel Grandezza
Hotel Grandezza na Zelném trhu v Brně
Hotel Grandezza na Zelném trhu v Brně
Základní informace
Typ
AdresaZelný trh 314/2, Brno-střed
LokalitaStřed města
Kapacita150 osob
Počet pokojů73
Typy pokojůDeluxe, Superior, Junior Suite, Onyx apartment
Typy ubytování
Zeměpisné souřadnice
Vybavení hotelufitness centrum, masáže, jacuzzi, kongresové salonky
Identifikátory
Rejstřík památek48092/7-7406 (PkMISSezObrWD)
Cyrilometodějská záložna
/ hotel Grandezza
Hotel Grandezza
Hotel Grandezza
Účel stavby

záložna, hotel

Základní informace
ArchitektVladimír Fischer
Výstavba19141915
StavitelLeopold Čupr
StavebníkCyrilometodějská záložna
Současný majitelGrandezza Hotels s.r.o
Poloha
AdresaZelný trh 314/2, Brno, ČeskoČesko Česko
UliceZelný trh a Květinářská
Hotel Grandezza
Hotel Grandezza
Další informace
Rejstříkové číslo památky48092/7-7406 (PkMISSezObrWD)
Webhttp://www.grandezzahotel.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Grandezza je budova na Zelném trhuBrně postavená v letech 1914–1915 architektem Vladimírem Fischerem jako Cyrilometodějská záložna. V letech 1969–1996 zde sídlila Právnická a Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, od roku 2012 je zde provozován hotel společnosti Grandezza Hotels. Budova je chráněna jako kulturní památka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní domy záložny[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hotel od Divadla Reduta

Na místě dnešního hotelu původně stávaly čtyři domy Cyrilometodějské záložny, prvního českého peněžního ústavu v Brně. Záložna zde začala poskytovat své služby 2. prosince 1882 a soustředila se na českou klientelu. Na jejím vzniku měl podíl říšský poslanec František Alois Šrom. Na drobné české vkladatele se do té doby soustředila malá záložna Blahobyt.[1] Podle jiných zdrojů Cyrilometodějská záložna sídlila zpočátku v Dominikánské ulici.[2] Největším bankovním ústavem v Brně byla od roku 1863 Erster Brünner für Gewerbetreibende, která se roku 1871 přeměnila na Brünner Gewerbebank a po finančních potížích se v roce 1880 stala pobočkou pražské Živnostenské banky.[3]

Sjednocení budov[editovat | editovat zdroj]

V roce 1914 se záložna rozhodla všechny čtyři domy na východní straně Zelného trhu zbořit a na jejich místě postavit současnou budovu navrženou architektem Vladimírem Fischerem, pozdějším rektorem Vysokého učení technického v Brně. Stavitelských prací se ujal Leopold Čupr (* 1879). Fischer s Čuprem ještě spolupracovali v roce 1925 na kostele svatého Jana Nepomuckého ve Starém Lískovci. Sochařskou výzdobu na fasádě provedl brněnský sochař a pedagog Václav Hynek Mach (1882–1958).[4]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hotel Grandezza ve večerních hodinách

Po druhé světové válce zde sídlily různé firmy, jako např. Státní spořitelna nebo Prefa Brno. V letech 1969–1990 budova sloužila znovuobnovené Právnické fakultě Masarykovy univerzity a v letech 1990–1996 její Ekonomicko-správní fakultě.[5]

Přestavba na hotel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 budovu zakoupila liberecká firma Grandezza Hotels, podle návrhu architekta Ondřeje KukralaHradce Králové ji přestavěla a 11. května 2012 zde otevřela pětihvězdičkový hotel. Celý hotel má 73 pokojů se 150 lůžky. Jeden rohový pokoj má výhled do Orlí ulice a na Zelný trh, tři pokoje do Květinářské ulice a všechny ostatní na Zelný trh a Petrov.[6] Třípatrové apartmá Onyx Tower Suite s výhledem z věžičky má vlastní výtah.[7] V hotelu je také fitness centrum a kongresové salonky. V pronajatých přízemních prostorách byla provozována restaurace Il Mercato, později byla nahrazena restaurací La Maison du Marché. Od 16. června 2016 zde byla v provozu restaurace RYNK, která byla později přejmenována na Grandezza Restaurant. Na rohu Orlí ulice je kavárna Cosmopolis a na rohu Květinářské ulice Café Momenta. Ředitelem hotelu je mladý hoteliér Martin Bega.

Reakce na přestavbu[editovat | editovat zdroj]

Přestavba budovy vyvolala kontroverze kvůli úpravám interiéru bez souhlasu odboru památkové péče brněnského magistrátu.[8] V plánu bylo také vybudování podzemních garáží pro hotelové hosty s kapacitou 80 parkovacích míst pod Zelným trhem.[9] Kvůli odporu veřejnosti nakonec nebyly garáže postaveny.[10][11]

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 byla budova využita k natáčení koprodukčního historického filmu Hitler: vzestup zla (režie Christian Duguay).[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cyrillo-Metodějská záložna v Brně. Moravská orlice. 1882-12-17, roč. XI, čís. 288, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-01-05]. 
  2. Cyrillo Methodějská záložna v Brně. Moravská orlice. 1882-12-02, roč. XI, čís. 276, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-01-05]. 
  3. JANÁK, Jan. Brünner Gewerbebank (1863-1880) - předchůdkyně brněnské pobočky Živnostenské banky. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 1991. Dostupné online. S. 53–64. 
  4. VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – sochař Václav Hynek Mach [online]. Český rozhlas, 2012-02-15 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  5. FOJTŮ, Martina. Zelný trh býval univerzitní. muni.cz [online]. 2014-06-14 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  6. FAJSKUSOVÁ, Anna. Architekt: Lezl jsem pod postel, abych se něco přiučil. Brněnský deník.cz [online]. 2012-05-13 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  7. Onyx Tower Suite [online]. Hotel Grandezza [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  8. FASUROVÁ, Hana. Hotel Zelný trh: stavba na černo. Brněnský deník.cz [online]. 2008-08-11 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  9. NENKOVÁ, Katerina. Zelný trh se zbaví aut. Řidiči je zaparkují pod zemí. Brněnský deník.cz [online]. 2009-11-26 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  10. FILÍPEK, Michal. Garáže na Zelňáku: chystá se druhá petice. Breněnský deník.cz [online]. 2010-11-01 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  11. TAUŠOVÁ, Zuzana. Zelný trh: garážím dali stop památkáři. Brněnský deník.cz [online]. 2010-12-10 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  12. Filmová místa [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]