Hnefatafl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hnefatafl
Hnefatafl
Hnefatafl
Počet hráčů: 2
Doporučený věk: 10
Délka hry: různá, podle varianty
Doba vzniku: 4. století

Hnefatafl (staroseversky králův stůl: hnefa - král a tafl (vyslov [tabl]) - stůl) je norská desková hra, která vznikla někdy ve 4. století. Je pravděpodobně odvozená z římské hry lātrunculī, která je zase kopií řecké hry petteia.

Velmi oblíbená byla v celé Skandinávii a díky tomu, že si ji Vikingové brali na své plavby, se brzy rozšířila i do míst, která navštívili. Od roku 1155 začaly být všechny její verze (označují se jako taflové hry, anglicky tafl games) vytlačovány šachami (staronorsky skáktafl - kostkovaná deska), přesto Sámové hráli tablut až do 18. století.

Vikingové považovali dobrou znalost hnefataflu za hodnotnou dovednost, v jednom příběhu se vypráví o tom, že jeden seveřan zabil druhého kvůli tomu, že s ním odmítl hrát.

Varianty hry[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé variace hry se liší podle místa a doby, ve které se hrály, podle velikosti hrací desky a rozestavení a počtu kamenů při zahájení hry. Při některých se také používaly kostky, jejichž hodem se určilo, o kolik polí se kámen může pohnout.

Ard-Ri (skotsky velký král) se hrála ve Skotsku na desce 7×7.

Fidchell, Fichtneall (irsky ficheall - dřevěná chytrost) je irská verze hraná na deskách 7×7 nebo 9×9.

Brandub (irsky Bran dubh - černý havran), předchozí verze s kostkami. Místo krále je v ní Brannán, náčelník.

Gwyddbwyll, velšská verze hraná na desce 7×7.

Tawlbyund, Tawl-Bwrdd, velšská verze hraná na desce 11×11, ke které se používaly kostky (tawl znamená velšsky házet). První záznamy o ní pořídil roku 1587 Robert ap Ifan.

Alea evangelii je pojmenovaná podle první dvou slov rukopisu, který ji přisuzuje náboženský charakter. Hrála se za saských časů na desce 19×19 se 73 kameny, které představovaly lodě.

Tablut, finská verze hraná na desce 9×9. Její pravidla zaznamenal roku 1732 během své cesty Laponskem Carl Linné, který za obránce považoval Švédy a za útočníky Moskvany.

Herní potřeby a pravidla[editovat | editovat zdroj]

Hraje se na hrací desce 11×11 polí (nebo větší 13×13) s vyznačeným středovým polem nazývaným hrad či trůn, s 12 bílými kameny a králem pro obránce a 24 černými kameny pro útočníka. Útočníkovým cílem hry je zajmout krále, obráncovým uprchnout s králem do rohu hrací desky. Hráči se v tazích pravidelně střídají.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

  • Všechny kameny mohou táhnout jako věž v šachu - o libovolný počet volných polí nahoru, dolů, doleva a doprava, dokud nenarazí na překážku.
    • Na pole ve středu a rohy hracího plánu smí vstoupit jen král, ostatní kameny mohou ve svém tahu středové pole jen přeskočit.
  • Každý kámen (kromě krále) je zajmut, pokud je ze dvou protilehlých stran těsně sevřen nepřátelskými kameny tak, že se nemůže hýbat.
    • Pokud kámen do této pozice vstoupí, zajat není.
    • Jedním tahem je možné zajmout i více soupeřových kamenů.
    • K zajetí lze využít i zvýrazněná pole (rohy a středové pole bez krále), která tak zastupují jeden obkličující kámen.
  • Král je zajmut, pokud je obklíčen ze všech čtyř stran, nebo ze tří stran a trůnem.
    • Král může zajímat stejným způsobem jako ostatní kameny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tafl games na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Tafl ve Wikimedia Commons