Histadrut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Histadrutu v Arlozorově ulici v Tel Avivu

Histadrut (hebrejsky: הסתדרות, doslova „Federace“, celým názvem Všeobecná federace pracujících v zemi Izrael, hebrejsky: ההסתדרות הכללית של העובדים בארץ ישראל, ha-Histadrut ha-Klalit šel ha-Ovdim be-Erec Jisra'el) je izraelský odborový svaz se sídlem v Tel Avivu s 650 tisíci členy. Byl založen v prosinci 1920 v Haifě jako židovský odborový svaz, jehož cílem bylo „zajištění práce, družstevního zásobování, učňovského školení a vzdělávání.“[1] Michael Krupp popisuje Histadrut následovně:[2]

Histadrut se nespokojil s úkolem běžných odborů, totiž se zastupováním zájmů pracujících vůči zaměstnavatelům. Prvním a nejnaléhavějším úkolem bylo opatřit dělníkům pracovní místa. Zakládáním různých podniků se sám Histadrut stal podnikatelem. Dokázal přivést dělnické strany k dlouho vytoužené jednotě, stal se jedním z nejdůležitějších faktorů při výstavbě země a získal moc, kterou jako odborové organizace neztratil ani tehdy, když se v roce 1929 spojily Poalej Cijon a ha-Po'el ha-ca'ir v Mapaji, „Dělnickou stranu země Izrael“

V době svého založení v roce 1920 měl Histadrut přibližně 4400 členů a o dva roky později 8394 členů, což však byla pouhá polovina židovské dělnické třídy v Palestině. K roku 1927 se však jednalo již o 25 tisíc členů, což bylo 75 % všech židovských pracujících v Palestině.[3]

Prostřednictvím své ekonomické větve Chevrat ha-Ovdim („Společnost pracujících“) Histadrut vlastnil a provozoval množství podniků, včetně největších izraelských průmyslových konglomerátů, včetně největší izraelské banky ha-Po'alim. Histadrut rovněž poskytoval komplexní systém zdravotní péče Klalit. V roce 1924 založil také mládežnické hnutí dnes známé pod názvem ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed, které se mimo jiné podílelo na zakládání židovských osad.[4][5]

Histadrut také měl významné postavení na mediálním trhu. Vydával deník Davar (od roku 1925) a pro potřeby nových imigrantů i deník Omer (od roku 1950) tištěný včetně hebrejských znamének pro samohlásky.[6]

V roce 1934 byl revizionistickým hnutím jako protiváha centristicky a levicově orientované odborové centrály Histadrut založen odborový svaz Histadrut ha-ovdim ha-le'umit.[7][8]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Histadrut na anglické Wikipedii.

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 61.  
  2. KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 79-80.  
  3. The Histadrut [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 128. (anglicky) 
  5. HA-NO'AR HA-OVED VE-HA-LOMED [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém : Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 154. (anglicky) 
  7. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém : Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 122. (anglicky) 
  8. Irgun [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]