Nikud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hebrejský biblický text (Gn 1,9). Nikud je vyznačen červeně

Nikud (hebrejsky: ניקוד , נִקּוּד), doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je souhrnné označení pro systém samohláskových znamének v hebrejské abecedě. Tento systém byl vyvinut během mezi 5. a 10. stoletím. Systém se nadále rozvíjel během raného a vrcholného středověku.

Poměrně dlouhou dobu nebyly sjednoceny názvy všech samohláskových znamének (např. Raši nazývá samohlásková znaménka jinými názvy, než je obvyklé dnes) a dokonce ani jejich výslovnost.

Hebrejština podobně jako většina semitských jazyků nezaznamenávala samohlásky ale pouze souhlásky. Potřeba jednotného vokalizačního systému se objevila v době, kdy hebrejština pomalu přestávala být jazykem v běžné komunikaci a stávala se jazykem liturgickým. Vokalizace se tedy týkala primárně biblického textu, později začala být používána pro další texty, především Mišnu a dále ve středověku pro řadu dalších děl.

Nikud v moderní hebrejštině[editovat | editovat zdroj]

Systém vokalizačních znamének se udržel až do současnosti a je používán i v moderní hebrejštině.

Výslovnost hebrejských vokálů v moderní hebrejštině
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
jméno vokálu znak vokálu moderní hebrejštína
šva quiescens ְ prázdný vokál
šva mobile ְ e nebo ə       Loudspeaker.svg       nebo        Loudspeaker.svg      
chatef segol ֱ e       Loudspeaker.svg      
chatef patach ֲ a       Loudspeaker.svg      
chatef kamec ֳ o       Loudspeaker.svg      
chirek ִ i       Loudspeaker.svg      
chirek male י ִ i       Loudspeaker.svg      
cere ֵ e       Loudspeaker.svg      
cere male י ֵ e       Loudspeaker.svg      
segol ֶ e       Loudspeaker.svg      
patach ַ a       Loudspeaker.svg      
kamec ָ o       Loudspeaker.svg      
a       Loudspeaker.svg      
cholem ׂ o       Loudspeaker.svg      
cholem male וֹ o       Loudspeaker.svg      
kibuc ֻ u       Loudspeaker.svg      
šurek וּ u       Loudspeaker.svg      

Další znaménka nikudu[editovat | editovat zdroj]

Kromě znamének pro samohlásky se do nikudu započítává i dageš (tečka uprostřed písmene) a to jak silné (forte) tak slabé (lene), a rozlišovací tečka mezi znaky שׂ sin a שׁ šin.

Psaní bez nikudu[editovat | editovat zdroj]

Standardně se hebrejský text píše bez nikudu, který je brán spíše jako orientační pomůcka. Samohlásky se ovšem v nevokalizovaném textu naznačují pomocí několika znaků, které jsou nazývány mater lectionis. To jsou konsonanty jud (י) pro [i] a [e], vav (ו) pro [u] nebo [o], he (ה) a alef (א) pro [a]. Pokud je text psán s těmito znaky, nazývá se ktiv male (dosl. „plné“ psaní) - נִיקּוּד. Pokud je psáno bez těchto pomocných konsonantů, nazývá se ktiv chaser (dosl. psaní „bez“, umenšené) - נִקּוּד.

V jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]

Podobný systém vokalizačních znamének (charakat) používá i arabština.

Související články[editovat | editovat zdroj]