Hartenstein (Sasko)
| Hartenstein | |
|---|---|
 Historické jádro Hartensteinu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°40′6″ s. š., 12°40′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Cvikov |
| Administrativní dělení | 4 místní části |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36,7 km² |
| Počet obyvatel | 4 486 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 122,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Martin Kunz |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Marktplatz 9 08118 Hartenstein |
| Telefonní předvolba | 037605 |
| PSČ | 08118 |
| Označení vozidel | Z, GC, HOT, WDA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hartenstein je město na horním toku Cvikovské Muldy v oblasti severního předhůří Krušných hor v zemském okrese Cvikov v německé spolkové zemi Sasko. Má přibližně 4 500[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město Hartenstein leží na pravém břehu Cvikovské Muldy v předhůří západní části Krušných hor, zhruba 10 km východně od okresního města Zwickau. Město se rozkládá v nadmořské výšce 350 až 550 metrů.[2]
Historické centrum Hartensteinu s ruinami místního zámku je od řeky a od železniční tratě Schwarzenberg–Zwickau vzdáleno přibližně 1,5 km. V údolí Cvikovské Muldy poblíž železniční stanice Hartenstein leží malá obec Stein, která byla administrativně přičleněna k Hartensteinu již v roce 1934. Dalšími místními částmi jsou Thierfeld a Zschocken, které byly k městu připojeny v letech 1994 a 1996. Na severu, východě a jihu je katastr Hartensteinu obklopen územím měst a obcí, přináležejících již do sousedního zemského okresu Krušné hory (Erzgebirgskreis).
V nejjižnější části katastrálního území Hartensteinu na pravém břehu Cvikovské Muldy nedaleko středověké štoly zvané Prinzenhöhle se nachází areál bývalé šachty 371 uranového Dolu Aue (oblast Niederschlema-Aue-Alberoda).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší údaje o městečku jsou spojeny s historií hradu Hartenstein, který na území někdejšího stejnojmenného hrabství vznikl ve 12. století při cestě z Cvikova do Čech. Hrad byl vybudován v roce 1170 příslušníky rodu Meinher von Werben, kteří se o tři roky později, v roce 1173, podíleli na založení kláštera Zelle u Aue. Z 12. století pochází rovněž románský kostel v Thierfeldu, později upravený v gotickém slohu. V roce 1378 byl v Hartensteinu postaven kostel Naší Milé Paní (Unser lieben Frauen).[2]
Na počátku 15. století se městečko s hradem stalo součástí panství šlechtického rodu von Schönburg (Šumburkové). Jedna knížecí linie tohoto rodu si až do 20. století uchovala přízvisko Schönburg-Hartenstein. Stará štola na území města získala své jméno Prinzenhöhle (Jeskyně princů) podle událostí z července roku 1455, kdy rytíř Kunz von Kauffungen unesl saské prince Ernsta a Albrechta a při pokusu o únik do Čech je ukryl v této štole v údolí Cvikovské Muldy naproti hradu Isenburg. V roce 1609 se v Hartensteinu narodil lékař a básník Paul Fleming, jeden z nejvýznamnějších německých lyriků 17. století.[3]
Během Třicetileté války bylo město několikrát těžce poničeno, například v roce 1624 zde bylo vypáleno 28 domů a 14 stodol.[3] Oheň se nevyhnul městu ani v pozdějších letech a zkáze neušly ani místní památky. V roce 1762 byl požárem částečně zničen hrad Stein, v roce 1886 požár zničil hartensteinskou radnici. Zámek Hartenstein, někdejší hrad, který dal celé lokalitě jméno, byl přeměněn v trosky během amerického náletu ze dne 20. dubna 1945.
V roce 1921 bylo v Hartensteinu založeno loutkové divadlo. Později se tato loutkoherecká skupina přesunula do Hohnsteinu v Saském Švýcarsku a získala světovou proslulost.
Těžba uranu[editovat | editovat zdroj]
Na jižním okraji katastru Hartensteinu se nachází areál šachty 371.Tento komplex, který zahrnuje čtyřpatrovou budovu šachty, 50 metrů vysokou ocelovou těžní věž, strojovnu s těžním strojem a správní budovu, byl budován podnikem SDAG Wismut od roku 1956. Uranová ruda zde byla těžena z hloubky až 1 800 metrů a po určitou dobu byl tento důl nejhlubším dolem v Evropě. Celkem zde bylo vytěženo více než 73 000 tun uranu. Těžba byla ukončena v roce 1990, od té doby komplex využívá nástupnická organizace Wismut GmBH, která zde má správní středisko a laboratoře. V areálu je zároveň umístěna mineralogicko-geologická expozice jako muzeum, přístupné veřejnosti. Komplex šachty 371 je součástí česko-německého projektu Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, jehož cílem je zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hrad Stein na břehu Cvikovské Muldy -
Chráněné rybníky u Zschockenu -
Náměstí se sochou básníka -
Kostel s hřbitovem v Thierfeldu -
Kaple svaté Barbary v Thierfeldu -
Budova hostince "Weisses Ross" -
Zámek Wolfsbrunn v místní části Stein -
Ruiny zámku Hartenstein -
Vstup do štoly Prinzenhöhle -
Pomník Paula Fleminga před radnicí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hartenstein (Sachsen) na německé Wikipedii a Schacht 371 na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Entstehung der Stadt [online]. Stadt Hartenstein [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Hartensteiner Chronik [online]. Stadt Hartenstein [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o.p.s., 2014?. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartenstein na Wikimedia Commons
