Glauchau
| Glauchau | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°49′24″ s. š., 12°32′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 266 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Cvikov |
| Administrativní dělení | 7 místních částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,6 km² |
| Počet obyvatel | 21 951 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 425,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Peter Dresler (nezávislý) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 1 08371 Glauchau |
| Telefonní předvolba | 03763 |
| PSČ | 08371 |
| Označení vozidel | Z, GC, HOT, WDA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Glauchau (česky dříve též Hluchov[2] či Hluchava[3]) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Náleží k zemskému okresu Cvikov a má přibližně 22 tisíc[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1994 a 2008 bylo Glauchau okresním městem zemského okresu Chemnitzer Land. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]
Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.
Rozloha území města[editovat | editovat zdroj]
Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým[zdroj?] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.
- Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.
- Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
- Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
- Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
- Luteránský kostel
- Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
- Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
- Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, sestavil Jindřich Metelka, Vídeň 1900, str. 41
- ↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 135.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glauchau na Wikimedia Commons
