Glauchau
| Znak města | Mapa |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Spolková země: | Sasko |
| Správní okres: | Zemský okres Cvikov |
| Geografická poloha: | 50° 49′ 24″ s. š., 12° 32′ 40″ v. d. |
| Nadmořská výška: | 266 m n.m. NN |
| Rozloha: | 51,5 km² |
| Obyvatelstvo: | 26 140 (30. září 2005) |
| Hustota osídlení: | 508 obyv. na km² |
| PSČ: | 08371 |
| Telefonní předvolba: | 03763 |
| SPZ: | Z (do roku 2008: GC) |
| úřední klíč obce: | 14 1 73 070 |
| Územní členění: | Městské jádro, 6 obecních částí |
| Adresa městského úřadu: | Markt 1 08371 Glauchau |
| Website: | www.glauchau.de |
| Starosta: | Karl-Otto Stetter (CDU) |
Glauchau (česky též Hluchov či Hluchava[1]) byl okresní město saského okresu Saské Kamenicko. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.
Obsah |
Geografie[editovat]
Zeměpisná poloha[editovat]
Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n.m.(Kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.
Rozloha území města[editovat]
Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětskou armádou, a jež jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červené listině.
Sousední obce[editovat]
Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.
Politika[editovat]
Starosta[editovat]
24. června 2001 byl ve druhém volebním kole se 61,2 % platných hlasů znovuzvolen úřadující vrchní starosta Karl-Otto Stetter.
Partnerská města[editovat]
Kultura, pamětihodnosti a zajímavosti[editovat]
Architektonické objekty[editovat]
K architektonickým pamětihodnostem patří dvojzámčí (zámek Přední Hluchov a zámek Zadní Hluchov, postaven mezi roky 1460 a 1470) a barokní farní kostel sv. Jiří z let 1726 až 1728, v němž můžeme mimo jiné obdivovat (a slyšet) Silbermannovy varhany.
Bismarckova věž v Hluchově, za časů NDR nazývaná věž Míru, připomíná lipský pomník Bitvy národů. Po pouhých třech měsících stavby byla 46 metrů vysoká věž 4. září 1910 zkolaudována a je nejvyšším dosud existujícím Bismarckovským pomníkem. Věž pojme ve své vodní nádrži 180 krychlových metrů vody. Dnes je pravidelně otevírána jako vyhlídková věž. Při dobré viditelnosti dosahuje výhled až na Jedlovou horu.
Reference[editovat]
- ↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha : Olympia, 1982. S. 135.