HAARP

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
HAARP na Aljašce

High Frequency Active Auroral Research Program (HAARP česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je výzkumný projekt chování ionosféry a procesů v ní probíhajících včetně polárních září (odtud z názvu aurorální).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Stanice HAARP se nachází na Aljašce, severně od malého města Gakona, na místě bývalého radaru OTH (over the horizon) a v Grónsku.

Účel[editovat | editovat zdroj]

Jeho cíl je zkoumat ionosféru s perspektivou vývoje pokročilé ionosferické technologie pro zlepšení komunikačních a navigačních systémů jak pro civilní, tak i pro vojenský sektor (včetně sledování a rozvědky).

Stavba a údržba[editovat | editovat zdroj]

Při konstrukci projektu HAARP byly použity technologie amerického fyzika Bernarda Eastlunda, který je v 80. letech vyvinul a nechal si je patentovat (jedná se o americké patenty č. 4 686 605, 4 712 155, a 5 038 664).[1]

Projekt HAARP jako takový začal již v roce 1990, ale stavba samotného zařízení byla započata v roce 1993, s minimální plánovanou funkčností 20 let. Stavěl se ve třech fázích, plné operability a současného výkonu dosáhl v létě roku 2007. Původně jej začala stavět firma Advanced Power Technologies a od roku 2003 BAE Advanced Technologie – dceřiná společnost zbrojařského koncernu a dodavatele vojenské techniky BAE Systems.

Náklady na projekt (stavba a spravování) k roku 2008 činily 250 milionů dolarů.[2] HAARP financují organizace Letectvo Spojených států amerických, Vojenské námořnictvo Spojených států a Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA). Finančně a lidskými zdroji se podílí i státní univerzita (University of Alaska).

Zařízení HAARPu[editovat | editovat zdroj]

HAARP disponuje radary pásma krátkých (HF) a velmi krátkých vln (UHF), měřiči změn geomagnetického pole, digisondou (sondu ionosférického šíření vysokofrekvenčních radiových vln), magnetometry a další.

Hlavním nástrojem pro ionosférický výzkum je Ionospheric Research Instrument. Jde o vysokofrekvenční vysílač, který je využíván k působení na ionosféru. V současné době se skládá z 48 antén o výšce 22 m, ale je plánováno, že na ploše 13 hektarů jich bude vztyčeno 180. Vysílač umí vysílat spojitý nebo přerušovaný signál o výkonu 3600 kW a frekvenčním rozsahu 2,8–10 MHz, jehož elektromagnetický „obraz“ může být následně sledován pomocí HF/UHF radarů, HF přijímačů a opticky. Podle týmu lidí z HAARPu je cílem sledovat procesy v ionosféře ovlivněné přirozeným vlivem sluneční interakce stejně jako ionosféra ovlivňuje radiové signály a vyvinout technologie lépe kompenzující tyto vlivy pro lepší, přesnější a spolehlivější komunikaci, s lepšími vlastnostmi, sílou signálu, rozsahem apod.

Očekává se, že studium takto vyvolaných změn ionosféry povede k pochopení přirozeného chování ionosféry. Co do praktických aplikací, vědci angažovaní v HAARPu si od projektu slibují mj. i vyvinutí technologie pro schopnější skenování i pod hladinou moře či pod zemským povrchem.

Konspirační teorie[editovat | editovat zdroj]

Existují různé konspirační teorie, které HAARPu přisuzují jiné „nekalé praktiky“, mezi jinými ho označují za prostředek pro spouštění přírodních pohrom jako povodně, sucha nebo devastující zemětřesení.

  • V září 1995 byla vydána práce Nicka Begicha, Jr., nazvaná Angels Don't Play This HAARP: Advances in Tesla Technology, pojednávající o možnosti, ve které by HAARP „vedl geofyzikální válku“.
  • 18. ledna 2010 venezuelská vládní televizní stanice ViVe vydala prohlášení, ve kterém obvinila Spojené státy americké z vyvolání série pokusných zemětřesení, v níž spojila zemětřesení v městě Eureka v Kalifornii, zemětřesení v provincii S'-čchuan z roku 2008 a v té době právě proběhnuté zemětřesení na Haiti s technologií vyvíjenou v projektu HAARP,[3] s perspektivou zaútočit v budoucnu touto technologií na Írán.
  • Taktéž o tom, že zemětřesení v Japonsku z 11. března 2011 bylo vyvoláno činností HAARPu, polemizovalo několik médií.[4][5][6]

HAARP (a oblast, kterou výzkum tohoto projektu pokrývá) též bývá dáván do souvislosti s prací Nikoly Tesly.[7] HAARP není přístupný pro veřejnost (s výjimkou jakéhosi „dne otevřených dveří“, který je ovšem jen jednou za dva roky) a přístup ke komplexu je velmi dobře střežen, což je patrné zejména z epizody ze série dokumentů Conspiracy Theory bývalého guvernéra Minnesoty Jesse Ventury zaměřené na HAARP.

Mezi zastánce konspiračních teorií patří také brazilský fyzik Fran de Aquino[8] podle něhož může plně funkční globální síť HAARP nejen ovlivnit počasí a geofyzikální události, ale i vesmír a tíži, a dokonce i čas. S použitím vysokých frekvencí může modifikovat a dokonce ovládat zemskou tíži tím, že lokálně blokuje gravitační vlny vytvořením „gravitačního odstínění“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky)Zey, Michael G. The Future Factor: Forces Transforming Human Destiny Transaction Publishers; New edition edition (30 April 2004) ISBN 978-0-7658-0591-1 strana 39
  2. http://sharonweinberger.com/docs/articles/Heating_up_the_Heavens.pdf
  3. http://www.vive.gob.ve/inf_art.php?id_not=15464&id_s=3
  4. Konspirační teorie: Za japonskou katastrofu může tajná americká zbraň
  5. Kdo může za tragédii v Japonsku? UFO, tajná zbraň, nebo spiknutí mocných?
  6. http://www.aiall.org/modules.php?name=News&file=article&sid=740 Japonsko 2011 a HAARP
  7. http://www.adn.com/email/newsreader/story/1101698.html
  8. Seznam Aquinových prací v databázi CERNu, kde se uvádí jako fyzik Federální univerzity státu Maranhão, k 12.1.2014 nebyl mezi zaměstnanci

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]