Marhaník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Granátovník)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Marhaník

Marhaník granátový (Punica granatum)
Marhaník granátový (Punica granatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae)
Rod: marhaník (Punica)
L., 1753

Marhaník[1] (Punica), česky též granátovník, je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Zahrnuje jen dva druhy a je rozšířen od východního Středomoří po severní Indii. Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy a růžovými až červenými květy. Marhaník granátový je pěstován pro známé ovoce, granátové jablko.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou střídavé nebo nahloučené na vrcholu větévek, celokrajné, řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Mladé větvičky jsou čtyřhranné. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích. V květech je vyvinuta češule. Kalich je složen z 5 až 8 volných lístků, které jsou později kožovité a vytrvávající na vrcholu plodu. Koruna je růžová až sytě červená, složená z 5 až 8 volných lístků. Korunní lístky jsou v poupěti zmačkané. Tyčinek je mnoho, volných, s tenkými nitkami. Tyčinky dozrávají centrifugálně. Semeník je spodní, srostlý ze 7 až 9, méně často až z 15 plodolistů. Na vrcholu semeníku je jediná čnělka s hlavatou bliznou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plod je dužnatý, bobulovitý, komplikované stavby.

Plody marhaníku[editovat | editovat zdroj]

Plody marhaníku připomínají bobuli, mají však poměrně komplikovanou stavbu, na níž se podílí i češule květu. Některými charakteristikami připomínají malvici růžovitých i hesperidium citrusů. Plod marhaníku se skládá z vnější kožovité vrstvy, nazývané exokarp, z vnitřních přepážek houbovité konzistence (endokarp) a ze semen obalených zdužnatělými vnějšími semennými obaly (tzv. sarkotesta). Tento typ plodu je v moderní rostlinné morfologii nazýván balausta.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod marhaník zahrnuje 2 druhy. Marhaník granátový (Punica granatum) pochází z oblasti od Íránu po severní Indii, je však již po dlouhé věky pěstován ve Středomoří jako kulturní rostlina.[4] Marhaník Punica protopunica je endemit ostrova Sokotra.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Marhaník byl v klasických botanických systémech (Cronquist, Tachtadžjan aj.) nejčastěji řazen do samostatné čeledi marhaníkovité (Punicaceae). V systému APG je na základě molekulárních studií čeleď kyprejovité (Lythraceae) pojata široce a rody některých blízce příbuzných čeledí, jako je marhaník, kotvice a kuželovník, byly do ní vřazeny.

Marhaníky na plantáži v Afghánistánu

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody marhaníku granátového jsou známé ovoce, granátové jablko. Marhaník je pěstován ve Středomoří a jiných klimaticky příhodných oblastech také jako okrasný keř. Byla vyšlechtěna řada kultivarů, např. s plnými a různě zbarvenými květy nebo s panašovanými listy.[5] Občas je pěstován i v Česku jako kbelíková rostlina. Kůra plodů obsahuje zejména alkaloidy a třísloviny a má využití v medicíně.[6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew : Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné online.  
  3. SPJUT, Richard W.. A Systematic Treatment of Fruit Types [online]. . Dostupné online.  
  4. CRFG: Pomegranate [online]. 1997. Dostupné online.  
  5. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.  
  6. The Who monographs on selected medicinal plants vol. 4. [s.l.] : World Health Organization Geneva, 2005.