Granátovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Granátovník

Granátovník obecný (Punica granatum)
Granátovník obecný (Punica granatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae)
Rod: granátovník (Punica)
L.

Granátovník je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Zahrnuje jen dva druhy a je rozšířen od východního Středomoří po severní Indii. Granátovníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy a růžovými až červenými květy. Granátovník obecný je pěstován pro známé ovoce, granátové jablko.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Granátovníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou střídavé nebo nahloučené na vrcholu větévek, celokrajné, řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Mladé větvičky jsou čtyřhranné. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích. V květech je vyvinuta češule. Kalich je složen z 5 až 8 volných lístků, které jsou později kožovité a vytrvávající na vrcholu plodu. Koruna je růžová až sytě červená, složená z 5 až 8 volných lístků. Korunní lístky jsou v poupěti zmačkané. Tyčinek je mnoho, volných, s tenkými nitkami. Tyčinky dozrávají centrifugálně. Semeník je spodní, srostlý ze 7 až 9, méně často až z 15 plodolistů. Na vrcholu semeníku je jediná čnělka s hlavatou bliznou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plod je dužnatý, bobulovitý, komplikované stavby.

Plody granátovníku[editovat | editovat zdroj]

Plody granátovníku připomínají bobuli, mají však poměrně komplikovanou stavbu, na níž se podílí i češule květu. Některými charakteristikami připomínají malvici růžovitých i hesperidium citrusů. Plod granátovníku se skládá z vnější kožovité vrstvy, nazývané exokarp, z vnitřních přepážek houbovité konzistence (endokarp) a ze semen obalených zdužnatělými vnějšími semennými obaly (tzv. sarkotesta). Tento typ plodu je v moderní rostlinné morfologii nazýván balausta.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod granátovník zahrnuje 2 druhy. Granátovník obecný (Punica granatum) pochází z oblasti od Íránu po severní Indii, je však již po dlouhé věky pěstován ve Středomoří jako kulturní rostlina.[3] Granátovník Punica protopunica je endemit ostrova Sokotra.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Granátovník byl v klasických botanických systémech (Cronquist, Tachtadžjan aj.) nejčastěji řazen do samostatné čeledi granátovníkovité (Punicaceae). V systému APG je na základě molekulárních studií čeleď kyprejovité (Lythraceae) pojata široce a rody některých blízce příbuzných čeledí, jako je granátovník, kotvice a kuželovník, byly do ní vřazeny.

Granátovníky na plantáži v Afghánistánu

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody granátovníku obecného jsou známé ovoce, granátové jablko. Granátovník je pěstován ve Středomoří a jiných klimaticky příhodných oblastech také jako okrasný keř. Byla vyšlechtěna řada kultivarů, např. s plnými a různě zbarvenými květy nebo s panašovanými listy.[4] Občas je pěstován i v Česku jako kbelíková rostlina. Kůra plodů obsahuje zejména alkaloidy a třísloviny a má využití v medicíně.[5]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew : Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné online.  
  2. SPJUT, Richard W.. A Systematic Treatment of Fruit Types [online]. . Dostupné online.  
  3. CRFG: Pomegranate [online]. 1997. Dostupné online.  
  4. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.  
  5. The Who monographs on selected medicinal plants vol. 4. [s.l.] : World Health Organization Geneva, 2005.