Gešer (kibuc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gešer
גשר
Zástavba v kibucu Gešer
Zástavba v kibucu Gešer
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: - 200 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Emek ha-Ma'ajanot
Gešer
Red pog.png
Gešer
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 474[1] (2011)
správa
vznik: 1939
zakladatel: ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed
oficiální web: http://www.gesher.org.il

Gešer (hebrejsky גֶּשֶׁר, doslova "Most", anglicky Gesher[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Ma'ajanot.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 200 metrů pod mořskou hladinou, 9 kilometrů jižně od Galilejského jezera poblíž soutoku řek Jordán a Jarmuk, v oblasti s intenzivním zemědělstvím. Jordánské údolí se v této oblasti rozšiřuje a vytváří Bejtše'anské údolí. To je na západ odtud ohraničeno prudkými svahy zlomového horského pásu, který sleduje Jordánské údolí. Konkrétně jde o výšiny Ramat Sirin a Ramat Kochav. Mezi nimi do Jordánu přitéká hluboce zaříznutou soutěskou vádí Nachal Tavor začleněné do přírodní rezervace. Právě tok Nachal Tavor bývá považován za severní hranici Bejtše'anského údolí. Na svazích Ramat Sirin se nachází vrch Giv'at Admot. Přímo na západní straně obce se zdvíhá dílčí vrchol Tel Mofaz, na severní straně je to Giv'at Gamal, kolem kterého k Jordánu směřují vádí Nachal Adama a Nachal Chagal. Vlastní okolí vesnice je převážně rovinaté, s četnými umělými vodními plochami a zemědělskými pozemky. Ze dna údolí tu vystupují jen pahorky Tel Šošan a Tel Šamat.

Vesnice se nachází cca 17 kilometrů jižně od města Tiberias, cca 95 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 57 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Gešer obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Obec ovšem leží jen 1 kilometr od hranic Jordánska.

Gešer je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90. K Jordánu okolo vesnice do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v krajině dosud patrné.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Izraelští vojáci z Brigády Golani v Gešeru, prosinec 1948
Gešer a okolí Jordánu po bojích v roce 1948

Gešer byl založen v roce 1939.[1] K založení došlo 17. února 1939 a zakladateli nové osady byli členové sionistického hnutí ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed z Německa. Jméno kibucu bylo odvozeno od mostů, které v jeho blízkosti vedly přes řeku Jordán.[2] Šlo o opevněnou osadu typu Hradba a věž.

Během války za nezávislost v roce 1948 byl tento region strategicky významný. Už počátkem května 1948 provedla Hagana (konkrétně Brigáda Golani) operaci, při níž obsadila západní předpolí zdejších mostů přes Jordán. Během května 1948 se pak v této lokalitě pokusila o invazi irácká armáda. Po dobu jednoho týdne probíhaly podél řeky boje a pak se Iráčané stáhli a rozhodli pro vstup do bývalého britského mandátu Palestina použít jižněji situovaný přechod přes řeku.[3] Kvůli granátovému ostřelování ale byl v průběhu bojů prakticky celý kibuc Gešer poničen.[2]

Po válce, v roce 1949 došlo k nové výstavbě této vesnice, přičemž ale byla situována o něco dál od řeky Jordán a na vyvýšenější místo.[2] Roku 1949 měla vesnice 167 obyvatel a rozlohu katastrálního území 500 dunamů (0,5 kilometru čtverečního).[4]

Během opotřebovací války na přelomu 60. a 70. let 20. století byla vesnice opakovaně terčem přeshraničního ostřelování. Obyvatele pravidelně trávili část dne v krytech.[5]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a průmyslu. Původní vesnice Gešer z doby před rokem 1949 slouží jako muzeum a turistická atrakce, stejně jako torzo mostu přes Jordán.[2] V obci fungují zařízení předškolní péče, základní škola je v nedalekém kibucu Ašdot Ja'akov. Je zde synagoga, veřejná knihovna, společenské centrum, obchod, plavecký bazén a sportovní areály.[6] V roce 2000 začal kibuc procházet privatizací, po které jsou jeho členové odměňováni individuálně, podle výkonu. Vedení kibucu také nabízí individuálním zájemcům pozemky pro výstavbu rodinných domů v prostoru vesnice (nabízeno 27 parcel).[7]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Gešer je sekulární.[7] Podle údajů z roku 2011 tvořili naprostou většinu obyvatel v Gešer Židé - cca 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 500 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s klesající populací. K 31. prosinci 2011 zde žilo 474 lidí. Během roku 2011 populace klesla o 1,0 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gešer 1948-2011[8] [4][9][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet obyvatel 212 167 360 351 485 547 511 475 472 482 472 461 458 481 479 474

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d גשר [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 35. (anglicky) 
  4. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 19. (anglicky) 
  6. גשר [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. a b גשר [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]