Gaspard de Coligny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Gaspard de Coligny (16. února 1519 v Châtillon-sur-Loing24. srpna 1572 v Paříži), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl významný protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.

Jeho otcem byl Gaspard I. de Coligny, maršál Francie, matkou Louise de Montmorency.

Gaspard II. de Coligny

Ve dvaceti letech nastoupil službu u dvora a začala i jeho vojenská kariéra. Od roku 1543 se účastnil válek v Itálii a v Holandsku. Postupně byl za zásluhy povyšován. Roku 1551 byl jmenován guvernérem Paříže a Ile de France .

Socha Gasparda de Coligny v Louvru. U sochy je uvedeno chybné datum narození.

Vlivem svého bratra se stal hugenotem. Zpočátku podporoval francouzské a švýcarské protestanty tajně. Přispěl k založení francouzské kolonie v Jižní Americe, kterou vedl jeho přítel a kolega Nicolas Durand de Villegagnon roku 1555 (je známá jako France antarctique). Na jeho počest byla pevnost na ostrově v zátoce u Rio de Janeira nazvána Forte Coligny. Později podporoval i založení francouzské osady Fort Caroline na Floridě roku 1562. Od roku 1558 si dopisoval s Janem Kalvínem. Ve válkách mezi katolíky a protestanty se roku 1569 stal velitelem protestantských vojsk a přispěl k uzavření míru.

Dne 22. srpna 1572 byl v Paříži na ulici postřelen (utrpěl poranění ruky). Dva dny na to (24. 8. 1572) byl během Bartolomějské noci zavražděn. Údajně byl pobodán a následně skupinou katolíků svržen z okna. V čele této skupiny byl jistý Charles Danowitz (D´Ianowitz, Janovský z Janovic) (v některých pramenech Karel z Janovic).

Jméno Gasparda de Coligny nesou:

  • Forte Coligny (Rio de Janeiro)
  • město Coligny v Jižní Africe
  • město Châtillon-Coligny ve Francii
  • Coligny Plaza, Hilton Head Island