Fríský kůň

Fríský kůň

Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena koně. Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety. Je původním severoevropským plemenem blízkým koni armonickému. Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané, kteří chválili jeho výkonnost.

Domovem tohoto plemene je Frísko v severní části Nizozemska.

Původní Frís byl ovšem dost nevzhledným chladnokrevníkem, věhlas získal po zušlechtění orientální krví. Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17. století). Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karosiéra, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem. Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena. Spolehlivě předává svou černou barvu.

Ovlivnil i chladnokrevného Shirského koně

Vzhled a stavba těla

Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký 150-175 cm a dosti těžký. Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná. Poměrně dlouhé nohy jsou silné s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty. Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě. Při klusu dosahuje vysoké akce a ruchu.

Typickým znakem plemene jsou: Rousy na spodní části holení a spěnkách, výrazně bohatá a dlouhá hříva a mohutná krční linie.

Využití

Využívá se nejčastěji na drezuru a - stejně jako v minulých staletích - k zapřahání do kočárů. Dnes už kromě parkuru a dostihů figuruje ve všech odvětvích jezdeckého sportu.

Frís byl nepostradatelný při obřadních průvodech, např. při pohřbech díky svému černému zbarvení. Později sloužil jako klusák. Po první světové válce mu zůstala jen práce v zemědělství, přičemž byl málem na vymření. Zachránila ho holandská Královská chovatelská společnost. Dnes je opět populární a vyváží se do světa. Je to všestranný tažný kůň, který se dnes uplatňuje i ve sportu. Slouží jako klusák zapřahaný do dvojkolky zvané gig, uplatňuje se v drezuře i v cirkusu a dobře chodí pod sedlem, ovšem rekreačně. Je předkem mnoha koní jako například Daleského ponyho.

Chov

1. Barokní: Nejméně chovaný typ, považován za staromódní

2. Střední: Univerzální, nejpočetnější zastoupení, jedinci vhodní jak pod sedlo, tak do zápřahu

3. Moderní: Jedná se o "lehčího" Fríse, velmi ušlechtilý a vhodný více pod sedlo, bývá vyšší v kohoutku a využíván pro drezuru

Zajímavosti

Vznešené držení těla z Fríse činí ideálního koně pro slavnostní příležitosti.

Tento kůň je kvůli svému vzhledu a kráse nazyván černou perlou.

Nejvíce se vyskytují černí frísové ale jsou i bílí jenže těch je hodně málo

Tito koně byli součástí šestispřežení, které táhlo nizozemský královský kočár při zahajovací ceremonii Světových jezdeckých her v Haagu v roce 1994.

Od roku 1986 zajišťuje spřežení těchto koní rozvážku zboží jednoho z významných obchodních domů v Londýně.

Související články

• Kůň
• Seznam plemen koní

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fríský kůň na Wikimedia Commons
• Galerie Fríský kůň na Wikimedia Commons
• Fríský kůň v atlasu na konicci.cz

Portály: Koně