Přeskočit na obsah

František Záruba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. František Záruba, Ph.D.
Narození12. července 1977 (47 let)
Praha
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy (2001–2008)
PracovištěHistorický ústav AV ČR
Oborykastelologie a umění středověku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Záruba (* 12. července 1977 Praha)[1] je český historik umění a kastelolog.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2001–2008), kde v roce 2013 získal také doktorát s disertační prací Hradní kaple v Čechách.[2]

Odborně se zaměřuje na středověké umění, zejména na hradní architekturu. V letech 2010–2015 externě vyučoval na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK, od roku 2021 je odborným asistentem na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.[3] Je také vědeckým pracovníkem Historického ústavu AV ČR.[2] Mezi jeho významná díla patří zejména třídílný cyklus o hradních kaplích od doby přemyslovské po jagellonskou.

Kromě historie se věnuje též krajinomalbě.[4]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady Václava IV. Praha 2014, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia atrium XVII, ISBN 978-80-7422-299-3
  • Hradní kaple I‒III. Praha 2014, 2015, 2016; Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium XIX, XXI, XXIV, ISBN 978-80-7422-335-8; ISBN 978-80-7422-414-0; ISBN 978-80-7422-517-8
  • Capella regia‒kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99‒135
  • Příspěvek ke vztahu kaple Všech svatých na Pražském hradě a Saintes Chapelles ve Francii. In: Castellologica bohemica XIV, Plzeň 2014, 85‒108
  • Příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době předhusitské. In: Obrazy uctívané, obdivované a interpretované. Miroslav Šmied / František Záruba (ed.). Praha 2015, 146‒163
  • Příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době pohusitské. In: Ecclesia docta. Společenství ducha a umění. Magdaléna Nespěšná Hamsíková (ed.). Praha 2016, 380‒407
  • Příspěvek k otázce královských hradů v dolním Posázaví. In: Castellologica bohemica XVI, 2016, 97–121
  • Aula Magna – velký sál královských hradů v předhusitských Čechách. In: Mediaevalia Historica Bohemica XIX/2, 2016, 75‒114
  • Kaple a její úloha v rámci hradního areálu na příkladech z Čech a Moravy. In: Stredoveké hrady. Život, kultúra, spoločnosť, Daniela Dvořáková. Bratislava 2017, 101‒116
  • Saský dům na Malé Straně v Praze (č. p. 55/III), příspěvek ke genezi jeho architektury a k otázce stavebníka. In: Mediaevalia Historica Bohemica, 2018/2, 29‒58
  • Prag und die Residenzen der böhmischen Herrscher zur Zeit der Luxemburger. In: Mitteilungen der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen. Neue Folge: Stadt und Hof VIII, 2019, 31‒53
  • Hrady doby přemyslovské. Díl I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN a Historický ústav AV ČR, 2023. 589 s. ISBN 978-80-7422-678-6, ISBN 978-80-7286-418-8. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ František Záruba v Lexikonu historiků a historiček 2022. [cit. 2024-04-10]
  2. ↑ a b Životopis na internetových stránkách Historického ústavu AV ČR. [cit. 2. 2. 2020]
  3. ↑ Profil na internetových stránkách Historického ústavu FF UHK. [cit. 2023-06-11]
  4. ↑ Osobní web Františka Záruby. [cit. 2. 2. 2020]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Záruba&oldid=24081879“