František Kubiš

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kubiš
Narození25. září 1887
Horní Radslavice číslo popisné 14;[p. 1]
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Bydliště
Vzdělánívyučený obuvník
Povoláníobuvník (švec) v Dolních Vilémovicích[1]
Zaměstnavatelsamostatně podnikající živnostník
Domovské městoDolní Vilémovice; Třebíč
Nábož. vyznánířímsko-katolické
Choť
  • 1. manželka: Kristina Mitisková (1891–1919);
  • 2. manželka: Marie Dusíková (rozená Čechová; 1885–1970)
Děti
Rodiče
  • Josef Kubiš (1850–1915);
  • Františka Toufarová, rozená Budínová (1852–1924)
Příbuzní
  • sestra: Aloisie Lišková (1881–1942);
  • sestra: Františka Kubišová (1883–1888)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kubiš (25. září 1887 Horní Radslavice číslo popisné 14 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen)[2][3] byl otcem parašutisty rotmistra Jana Kubiše.[4] Za účast syna na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny[5][6] popraven v koncentračním táboře Mauthausen.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ, povolání[editovat | editovat zdroj]

František Kubiš se narodil 25. září 1887 v Horních Radslavicích[p. 1] nedaleko Třebíče.[4] Otec Františka Kubiše byl domkař Josef Kubiš (1850–1915)[p. 2] podruh a nádeník v Horních Radslavicích.[9] Matka Františka Kubiše se jmenovala Františka Toufarová, rozená Budínová (1852–1924)[p. 3] a se svým budoucím manželem Josefem Kubišem byla oddána 6. října 1879 v Uhřínově.[10] František Kubiš nebyl jedináčkem, ale měl ještě dvě starší sestry: Aloisii (1881–1942)[11] a Františku (1883–1888), která zemřela v dětském věku pěti let na zánět plic krátce poté, co se František narodil.[12]

Po dokončení školní docházky se František Kubiš vyučil obuvníkem a to nejspíše v Třebíči, kde toto ševcovské řemeslo mělo tradici a kde na konci 19. století vznikla dokonce odborná škola určená pro obuvnické učně.[p. 4]

První manželství[editovat | editovat zdroj]

František Kubiš se svojí první manželkou Kristinou Mitiskovou krátce po svatbě kolem roku 1910

František Kubiš byl povoláním obuvník (švec) v Dolních Vilémovicích, který svoje výrobky dodával většinou do Třebíče.[4] Byl římskokatolického vyznání.[13] Stejné obuvnické řemeslo jako František provozoval i František Mitiska – strýc budoucí Františkovy manželky Kristiny Mitiskové. Kristina Mitisková se narodila 27. ledna 1891 v Dolních Vilémovicích v čísle popisném 79; jejím otcem byl Jan Mitiska (* 19. listopadu 1859 Ptáčov 1 – ????) a její matkou Františka Mitisková, rozená Čechová (* 24. října 1860 Dolní Vilémovice 6 – ????).

Dne 14. listopadu 1910[3] se ve Valeči oženil v kostele Povýšení svatého Kříže František Kubiš s Kristinou Mitiskovou (1891–1919).[14][15] Mladí novomanželé se sestěhovali do Kristinina rodného domu v Dolních Vilémovicích č.p. 79 někdy koncem roku 1911 nejpozději na jaře 1912. Manželství Františka a Kristiny trvalo sice jen 9 let, ale vzešlo z něj celkem 6 potomků.[14]

  • Nejprve přišel na svět v roce 1911 prvorozený syn Josef Kubiš (1911–1912), který ale ve věku jednoho roku zemřel na plicní katar.[14][3][p. 5]
  • O rok později spatřil světlo světa v pořadí třetí syn a sice Jan Kubiš (1913–1942).[14][17] Toho místní farář Alois Kežlínek do místní matriky zapsal jako Jana Křtitele Kubiše.
  • Série synů byla přerušena v roce 1915 příchodem dcery Františky Kubišové, provdané Pravcové (1915–1942)[18][p. 7]
  • Posledním potomkem, který se manželům Františku a Kristině narodil byla 2. září 1919 dcera Marie Kubišová.[20] Novorozená Marie se narodila již v době, kdy se její otec František ve zdraví vrátil z fronty z první světové války. Krátce po tomto posledním porodu ale matka novorozeného děťátka zemřela (Kristina skonala na horečku omladnic 10. září 1919 v třebíčské nemocnici)[3] a novorozeně, které tak náhle nemělo[16] patřičné mateřské ošetření a živení se stalo „neduživým“ až posléze 24. září 1919 zemřelo.[4][14][20]

Z celkového počtu šesti společných dětí z tohoto prvního manželství se dospělosti nakonec dožily jen čtyři potomci: Rudolf Kubiš (*1912),[16] Jan Křtitel Kubiš (*1913),[17] Františka Kubišová (*1915)[18] a Jaroslav Kubiš (*1916).[19][21]

Poslední dvě ratolesti (Františka a Jaroslav) se narodily v období první světové války, která do dolních Vilémovic přinesla materiální nedostatek, nemoci a nucené odchody mužů na frontu. Branná povinnost se nevyhnula ani Františku Kubišovi. Během doby, kdy byl František Kubiš na frontě, pomáhala Kristině s péčí o malé děti Kristinina matka Františka Mitisková, rozená Čechová (1860–????).

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

Čerstvý vdovec František Kubiš (stár 32 let) se koncem roku 1919 musel vedle své ševcovské živnosti postarat i o čtveřici malých dětí ze svého prvního manželství s Kristinou Kubišovou rozenou Mitiskovou: sedmiletého Rudolfa, šestiletého Jana, čtyřletou Františku a tříletého Jaroslava.[13]

Krátce po smrti Kristiny se dne 5. ledna 1920 ve Valeči stala Františkovou druhou manželkou jen o dva roky starší ovdovělá Marie Dusíková (rozená Čechová; 1885–1970).[22][4] (Marie Dusíková žila v Dolních Vilémovicích v domku č.p. 71; ovdověla v listopadu 1913 poté, co zemřel na tuberkulózu její manžel Václav Dusík.)[3] Spolu se sňatkem tak do druhého Františkova manželství přibyla nejen nová hospodyně, ale spolu s ní František Kubiš vyženil i pětici děti (syny: Rudolfa, Václava a Antonína; dcery: Františku a Josefu)[4][14] z jejího předchozího manželství s Václavem Dusíkem.[13][p. 8]

František Kubiš po svatbě zanechal svoje a Kristininy potomky v Dolních Vilémovicích v domě č.p. 79, kde o ně pečovala šedesátiletá Kristinina matka Františka Mitisková (* 24. října 1860 Dolní Vilémovice 6 – ????) a přestěhoval se ke své druhé manželce Marii do domu č.p. 71. I tak bylo soužití členů takto početné rodiny žijící jednom domě v Dolních Vilémovicích číslo popisné 71 složité, dům jim postupně skýtal stále méně soukromí a úbytek životního prostoru vedl k častým hádkám.[14]

Po sňatku otce s Marií Dusíkovou si nakonec sedmiletého Jana Kubiše vzali k sobě na podzim 1919 sourozenci jeho zemřelé biologické matky Kristiny (Josef Mitiska a jeho sestra Bernarda Mitisková z Ptáčova) u nichž Jan Kubiš žil až do svých 14 let věku.[4][14][3]

Nově sezdaný pár pokračoval v rozšiřování rodu Kubišů. Ani ne rok po svatbě se narodila 12. listopadu 1920 Marie Kubišová (1920–1942),[23] a po ní následovala 27. března 1924 Vlasta Kubišová (1924–1942),[24] s odstupem jednoho a půl roku pak 11. listopadu 1925 Jitka Kubišová (1925–1942)[25] a 16. března 1928 po sérii tří dcer spatřil světlo světa syn František Kubiš (1928–1990).[26][14][4][27]

Nemanželští synové[editovat | editovat zdroj]

František Kubiš tak na samém konci roku 1925 byl biologickým otcem čtyř dětí z prvního a čtyř dětí ze svého druhého manželství. Dne 21. února 1922 se narodil jeho první nemanželský syn Josef. Jeho matkou byla Františka Dusíková (ve druhém Františkově manželství vyženěné dítě Marie a Václava Dusíkových).[14][4] V poručnickém spisu Okresního soudu v Třebíči se k otcovství přiznal pan otec František Kubiš. Za svůj čin byl potrestán vězením, neboť matka v době početí nebyla ještě plnoletá.[4]

V roce 1941 přivedl František Kubiš na svět svého druhého nemanželského syna. Byl jím Jiří, jehož matkou byla Josefa (ve druhém Františkově manželství vyženěné dítě Marie a Václava Dusíkových). I zde František Kubiš otcovství přiznal, ale vězněn kvůli tomu tentokrát nebyl.

Protektorát[editovat | editovat zdroj]

Gestapo ani jiné německé vyšetřovací orgány (např. kriminální policie nebo Sicherheitsdienst) nikdy nedokázaly, že František Kubiš byl zapojen jakýmkoliv způsobem do protiněmeckých ilegálních aktivit.[13] Stejně jako mnohým dalším se i jemu stala osudnou zrada Karla Čurdy (16. června 1942), po které následovala vlna zatýkání.

Bylo to 16. června 1942 odpoledne, když jsem se vrátil ze školy. Něco jsem snědl a vyhnal husy ze dvorku na cestu s tím, že je poženu dále na pastvu. Sotva jsem vyšel před vrátka, uviděl jsem, jak do naší ulice vjíždějí dvě auta. Gestapáci vyskákali z aut s napřaženými zbraněmi a vběhli do domu. Vrátil jsem se zpět. Otce vytáhli z jeho malé dílny na dvůr a začali sepisovat všechny členy rodiny. U každého musel říci, kde je, kde pracuje a bydlí. To proto, že někteří bratři byli ženatí a sestry vdané.

František Kubiš (1928–1990), O prvních okamžicích zatýkání v Dolních Vilémovicích, [28]

Po svém zatčení gestapem odpoledne 16. června 1942[p. 9] v Dolních Vilémovicích byl nucen, společně se svými syny Rudolfem Kubišem (1912–1942), Jaroslavem Kubišem (1916–1942) a Františkem Kubišem (1928–1990), identifikovat po dokonaném boji v kostele svatých Cyrila s Metoděje (v budově německého soudního lékařství) uříznutou hlavu svého syna Jana Kubiše.[13] Dne 29. září 1942 byl František Kubiš v nepřítomnosti stanným soudem v Praze odsouzen k trestu smrti.[13] Z policejní vazby na Karlově náměstí v Praze byl deportován do Malé pevnosti v Terezíně.[13] Dne 23. října 1942 byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen a o den později (24. října 1942) jej zde zavraždili v 13.38 střelou z malorážní pistole do týla společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce.[13] Bylo mu 55 let.[2][8][7]

František Kubiš (* 1928)[editovat | editovat zdroj]

Německé soudy se v případě odsuzování mladistvých osob, které v době činu nebo odsouzení nedovršily 18 let měly řídit německým zákonem o soudnictví nad mládeží ze 16. února 1923, jehož § 9 jasně definoval nemožnost takovému mladistvému uložit trest smrti ani trest doživotní káznice.[25] Tento paragraf zjevně zafungoval v případě nejmladšího Františkova syna Františka Kubiše (1928–1990), jemuž bylo v roce 1942 pouhých 14 let. František byl nejprve vězněn spolu s ostatními dětmi zatčených či popravených odbojářů v internačním táboře v Praze na Jenerálce, pak ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí, kde se dočkal konce druhé světové války.[13]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[29][30]

Jeho jméno (Kubiš František *25.9.1887) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[29][30][31]

Jména čtrnácti členů příbuzenstva Jana Kubiše, kteří byli 24. října 1942 popraveni v koncentračním táboře Mauthausen připomíná pamětní deska na památníku obětem válek na návsi v Dolních Vilémovicích.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Některé zdroje (databáze v Malé pevnosti Terezín)[7][8] uvádějí místo narození Františka Kubiše jako „Velké Raclavice“ nebo „Velké Radslavice.“
  2. ↑ Josef Kubiš (* 9. listopadu 1850 Svatoslav 11 – 12. května 1915 Horná Radslavice 14)
  3. ↑ Františka Toufarová, rozená Budínová (* 14. května 1852 Horní Radslavice 26 – 17. ledna 1924 Horní Radslavice 14).
  4. ↑ V okolí Třebíče fungovalo několik větších obuvnických firem. Ty poskytovaly drobným ševcům pro jejich domácí dílny materiál a zároveň zajišťovaly odbyt pro jejich malo–produkci. V týdenních nebo čtrnáctidenních cyklech přinášeli či přiváželi drobní ševci svoje hotové výrobky do Třebíče a zpět, krom utržených peněz si odnášeli (odváželi) i obuvnický materiál potřebný k výrobě dalších bot.
  5. ↑ Josef Kubiš (* 16. března 1911 Židovská obec v Třebíči – 18. června 1912 Dolní Vilémovice 79).
  6. ↑ Rudolf Kubiš (1912–1942) se narodil 29. května 1912 v Dolních Vilémovicích číslo popisné 79, později bydlel v čísle popisném 80, dále pak v Třebíči, Židovská obec číslo 88. Po druhém sňatku otce Františka Kubiše (1887–1942) s Marií Dusíkovou (1885–1970) se Rudolf odstěhoval k rodičům své biologické matky Kristiny. Živil se jako městský krejčí v židovské obci v Třebíči. Dne 28. února 1938 se ve Valeči oženil s Marií Kučerovou (* 26. srpna 1912 Okřešice – 24. října 1942 KT Mauthausen). Za účast svého bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše na útoku na Reinharda Heydricha byl popraven on i jeho manželka v koncentračním táboře v Mauthausenu.[16]
  7. ↑ Dne 26. dubna 1941 se ve Valeči provdala Františka Kubišová za Rudolfa Právce (* 31. března 1912 Běhařovice – 24. října 1942 KT Mauthausen). Za účast svého bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše na útoku na Reinharda Heydricha byla popravena jak Františka, tak Rudolf v koncentračním táboře v Mauthausenu.
  8. ↑ Manželé Marie a Václav Dusíkovi měli ještě syna Blažeje, který ale zemřel záhy po svém narození.
  9. ↑ Pramen[13] tvrdí, že František Kubiš (1887–1942) byl zatčen 20. června 1942, ale poválečná výpověď jeho syna Františka Kubiše (1928–1990)[28] udává zatýkání členů rodu Kubišů na 16. června 1942 v odpoledních hodinách.[28]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c MENŠ. František Kubiš (* 25.9.1887 Horní Radslavice, okres Žďár nad Sázavou – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b František Kubiš (* 25.9.1887 in Horní Radslavice – † 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. Raum Der Namen [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (němčina) 
  3. ↑ a b c d e f g h František Kubiš (otec) (* 25.9.1887, Horní Radslavice – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. [cit. 2024-02-27]. Hrdinové heydrichiády XII. - rodina Jana Kubiše. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j HALM, Jan. Smutný osud Kubišových: Příbuzní parašutisty skončili v Mauthausenu [online]. 100 + 1 zahraniční zajímavost, 2018-08-22 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Příloha číslo 5: Čest památce obětí světových válek a německé okupace! [online]. Obec Dolní Vilémovice cz [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Databáze: Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-02-27]. Věznění před Mauthausenem: AD-Iglau, stanný soud, Pol.Gef.Theresienstadt; Datum odchodu transportu do Mauthausenu: 22. 10. 1942; Datum příchodu transportu do Mauthausenu: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  8. ↑ a b František Kubiš (* 25. září 1887 Velké Radslavice – popraven 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. Databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-02-27]. Místo transportu: AD-Iglau; Dne 22. října 1942 nástup do transportu směr KT Mauthausen; poznámka: otec Jana Kubiše. Dostupné online. 
  9. ↑ MENŠ. Josef Kubiš (* 9. listopadu 1850 Svatoslav číslo popisné 11, okres Třebíč – † 12. května 1915 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) – domkař v Horních Radslavicích [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-22 [cit. 2024-02-27]. Zemřel na zánět plic. Dostupné online. 
  10. ↑ MENŠ. Františka Toufarová, vdaná Kubišová, rozená Budinová (* 14. května 1852 Horní Radslavice číslo popisné 26, okres Žďár nad Sázavou – † 17. ledna 1924 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-22 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ MENŠ. Aloisie Lišková (* 7. ledna 1881 Horní Radslavice číslo popisné 11, okres Žďár nad Sázavou – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ MENŠ. Františka Kubišová (* 25.10.1883 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou – † 26.2.1888 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Zemřela v dětském věku na zánět plic. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j Oběti heydrichiády; František Kubiš (1887-1942) [online]. Podkást pro každého, 2024-02-03 [cit. 2024-02-27]. Stopáž: 2 minuty a 10 sekund. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h i j k Co se stalo s rodinou Jana Kubiše po atentátu na Heidricha: Pomsta byla strašná [online]. Magazín Dotyk cz [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ MENŠ. Kristina Kubišová (rozená Mitisková) (* 27. ledna 1891 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – 10. září 1919 Třebíč–Jejkov) – žena v domácnosti [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Příčina úmrtí: „horečka omladnic“ (komplikace v šestinedělí), sepse; pohřbena 12. září 1919. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d MENŠ. Rudolf Kubiš (* 29. května 1912 Dolní Vilémovice číslo popisné 78, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b MENŠ. Jan (Křtitel) Kubiš (* 24. června 1913 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice) [online]. 2023-01-25 [cit. 2024-02-27]. Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné online. 
  18. ↑ a b MENŠ. Františka Právcová, rozená Kubišová (* 28. dubna 1915 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Popravena za účast bratra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  19. ↑ a b MENŠ. Jaroslav Kubiš (* 6. července 1916 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Popraven za účast bratra na atentátu na R. Heydricha. Dostupné online. 
  20. ↑ a b MENŠ. Marie Kubišová (* 2. září 1919 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. září 1919 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Příčina úmrtí: „neduživé dítě, nemělo mateřského ošetření a mateřského živení, matka dříve zemřela“; pohřeb novorozeně se konal 26. září 1919. Dostupné online. 
  21. ↑ POLÁK, Pavel. rodina František Kubiš a Kristýna Mitisková (Kubišová) [online]. Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ MENŠ. Marie Kubišová (Čechová, ovdovělá Dusíková) (* 8. září 1885 Dolní Vilémovice 71 – 29. prosince 1970) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-04-18 [cit. 2024-02-28]. Sňatek: 5. ledna 1920, Valeč; 2. manžel: vdovec Fr. Kubiš (1887–1942). Dostupné online. 
  23. ↑ MENŠ. Marie Kubišová (* 12. listopadu 1920 Dolní Vilémovice 71 – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-04-18 [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast svého nevlastního bratra rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  24. ↑ MENŠ. Vlasta Kubišová (* 27. března 1924 Dolní Vilémovice 71 – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast nevlastního bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  25. ↑ a b MENŠ. Jitka Kubišová (* 11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice 71 – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast nevlastního bratra rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  26. ↑ MENŠ. František Kubiš (* 16. března 1928 Dolní Vilémovice 71 – 18. dubna 1990 Ostrava) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-21 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ POLÁK, Pavel. rodina František Kubiš a Marie Kubišová (Čechová) [online]. Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší.... 1. vyd. Polnička 63, 59101 Žďár nad Sázavou: Nakladatelství Jitka Průžová – Tváře, 2017. 289 s. ISBN 978-80-88041-14-6. Kapitola Heydrichiáda, s. 233, 234. 
  29. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kubiš František *25.9.1887 .... Dostupné online. 
  30. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Kubiš František *25.9.1887. Dostupné online. 
  31. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Kubiš František *25.9.1887. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kubiš na Wikimedia Commons
  • Obrazem: Neznámá tvář Jana Kubiše. Parašutisty, který změnil dějiny Československa [online]. Zprávy aktuálně cz [cit. 2024-03-01]. Bohatý fotografický materiál. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kubiš&oldid=23725373“