František Klika
| František Klika | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. prosince 1896 Praha |
| Úmrtí | 15. února 1956 (ve věku 59 let) Praha |
| Povolání | herec, režisér |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Klika (10. prosince 1896 Praha[1] – 15. února 1956 Praha[2]) byl český herec a divadelní režisér, autor dramatizace Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze, v rodině holičského pomocníka Antonína Kliky (*1870) a jeho manželky Karoliny, rozené Tomíčkové (*1872).[1] Otec byl divadelní ochotník, ale nepřál si, aby se syn stal profesionálním hercem. Když zemřel, matka s jeho bratry odjeli do Ameriky s tím, že je Karel Klika bude následovat, až dostuduje průmyslovou školu. Když mu matka lodní lístek poslala, neuposlechl, lístek prodal a začal dráhu herce.[3]
Celý život věnoval filmu a divadlu jako herec, režisér a divadelní ředitel. Významné bylo zejména jeho působení v Brně, od roku 1946 pracoval v Praze. Zemřel v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech[4].
Byl členem Moravského kola spisovatelů.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Divadlo[editovat | editovat zdroj]
Jako herec začínal ve společnosti Rudolfa Lince (pozdějšího ředitele Moravského oblastního divadla). Hrál v Národním divadle v Praze (1927) a v Zemském divadle v Brně (1924–1945).[5] V roce 1943 uvedl časopis Pestrý týden, že za 25 let herecké dráhy vytvořil František Klika více než 200 významných rolí.[3]
Ihned po válce převzal vedení českého divadla v Brně, které údajně opustil po neshodě s novým ředitelem E. F. Burianem.[6] Poté se stal ředitelem Hanáckého divadla, ze kterého podle deníku Slovo národa odešel proto, že trval na nadstranickosti divadla a nechtěl vyhovět požadavkům komunistů.[7][8] V letech 1946–1948 hrál v Činohře 5. května. Poté se v letech 1948–1951 stal hercem a režisérem Divadla státního filmu.[9]
Ve vlastní úpravě, hrál hlavní roli (ve které vystupoval již před válkou) v Osudech dobrého vojáka Švejka v roce 1954 v pražské Alhambře.[10]
Filmografie – námět, scénář, režie[editovat | editovat zdroj]
- Pražská švadlenka (1926, námět)
- Její princ (1927, námět)
- Strýček z Ameriky (1929, námět, scénář a režie)
- Vše pro lásku (1930, námět, scénář)
Filmografie – herec[editovat | editovat zdroj]
- Vše pro lásku (1930, Douglas Odkolek)
- Šťastnou cestu (1943)
- Tři knoflíky (1944, rada)
- Pancho se žení (1946, zástupce starosty)
- Mrtvý mezi živými (1946, přednosta)
- O ševci Matoušovi (1948, direktor Palm)
- Žízeň (1949, statkář Bervida)
- Veliká příležitost (1949, vězeň Čestmír Macháň a jeho bratr)
- Revoluční rok 1848 (1949, německý měšťan)
- Pan Habětín odchází (1949, německý ředitel Jännicke)
- Dnes o půl jedenácté (1949, obchodník Josef Matuška)
- Zvony z rákosu (1950, Fortunát Moc)
- Zocelení (1950, odborář)
- Poslední výstřel (1950, německý ředitel)
- Štika v rybníce (1951, zahradník Datel)
- DS 70 nevyjíždí (1951, stavitel Bohumil Vnuk)
- Únos (1952, Řezníček
- Mladá léta (1952, školní rada Veselík)
- Jestřáb kontra Hrdlička (1952, lichvář Jestřáb)
- Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952, farář)
- Anna proletářka (1952, Jan Oliva)
- Komedianti (1953, policajt)
- Jan Hus (1954, hospodský na dvorku)
- Cirkus bude! (1954, muž na lochnesce)
- Trojí setkání (1955, statkář Outrata)
- Rudá záře nad Kladnem (1955, kupec)
- O Palečkovi (1955, TV inscenace)
Knižní vydání (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Jak vytvořím masku? (Brno, A. Píša, 1937 a 1845)
- Poupě z pivovarské zahrádky (Lidová hra se zpěvy; V Brně, nákladem vlastním, 1941)
- Osudy dobrého vojáka Švejka (veselé pásmo z nesmrtelného Haškova románu o čtrnácti obrazech; Praha, Československé divadelní a literární jednatelství, 1955 a Dilia 1957)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Bubeneč, 1896-1898, snímek 51 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel herec František Klika. S. 5. Rudé právo [online]. 1956-05-17 [cit. 2020-10-20]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ a b PLETKA, V. Život znásobený uměním. S. 4. Pestrý týden [online]. 1943-12-04 [cit. 2020-10-21]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Olšanské hřbitovy. stezky.info [online]. 2012-05-12 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky I. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-331-3. Kapitola Klika František, s. 597–598.
- ↑ České divadlo v Brně. S. 2. Čin [online]. 1945-05-09 [cit. 2020-10-20]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Politické intriky v Hanáckém divadle. S. 7. Slovo národa [online]. 1946-05-26 [cit. 2020-10-20]. S. 7. Dostupné online.
- ↑ Brněnské divadlo dnes. S. 2. Slovo národa [online]. 1946-02-06 [cit. 2020-10-20]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠORMOVÁ, Eva. Česká divadelní encyklopedie: Divadlo státního filmu [online]. Kabinet pro studium českého divadla, 2000 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Osudy dobrého vojáka Švejka. S. 10. Literární noviny [online]. [cit. 2020-10-20]. Čís. 5/1954, s. 10. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky I. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-331-3. Kapitola Klika František, s. 597–598.
- PLETKA, V. Život znásobený uměním. S. 4. Pestrý týden [online]. 1943-12-04 [cit. 2020-10-21]. S. 4. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Klika na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Klika
- František Klika ve Filmové databázi
