Ferdinand Lepié
| Jan Lepgé | |
|---|---|
| Narození | 8. června 1824 Praha |
| Úmrtí | 11. listopadu 1883 (ve věku 59 let) Vídeň |
| Povolání | malíř |
| Znám jako | Ferdinand Lepié |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ferdinand Lepié, vlastním jménem Jan (Johann) Lepgé (8. června 1824 Praha[1] – 11. listopadu 1883 Vídeň) byl rakouský malíř–krajinář, původem z Prahy, žijící v Praze a Vídni.
Skutečné jméno a pseudonymy[editovat | editovat zdroj]
Používal křestní jméno Ferdinand, i když byl pokřtěn Johannes Baptista (Jan Křtitel) Bernardus Lepgé.[1] V soupisu pražských obyvatel je zapsán jako Johann Lepgé dicte (řečený) Lepié[2] Jeho syn Friedrich si v roce 1909 nechal úředně změnit příjmení Lepgé na Lepié.[3]
Jako skutečné jméno též zdroje nesprávně udávají pseudonym Georg Fels, jímž signoval některé obrazy.[4]
Že byl jeho život zapomenut i znalci svědčí i to, že kritik umění Karel B. Mádl se domníval, že si Lepié pofrancouzštil české příjmení Lepý nebo Lepší.[5]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nemanželský syn Louisy (Aloisie) Lepgé (1800–??), pokřtěn byl jako Jan Křtitel Bernard (Joannes Baptista Bernardus).[1] S matkou žil v rodině svého dědy Johanna Lepgé.[6]
Studoval v letech 1841–1844 na pražské Akademii výtvarných umění. V letech 1850–1860 byl učitelem ve Strahovském klášteře, kde byl mezi jeho žáky pozdější krajinář Alois Kirnig. Poté se stal na císařském dvoře ve Vídni učitelem kreslení. Ve Vídni žil do konce života.
Zemřel ve Vídni 11. listopadu 1883. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, bydliště Wienstrasse 73 (nyní Rechte Wienzeile).[7]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Byl ženat s Barborou, rozenou Körbelovou (1829–1884), se kterou měl dva syny.[2][3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Díla Ferdinanda Lepié tvořily především olejomalby městských vedut a krajin. Některé scenérie alpských krajin s jezery a historickými stavbami jsou komponované, například Alpská krajina s hrady a katedrálou (1854),[8] jiné reálné. Na nich zobrazoval Prahu, Šumavu, Solnou komoru, povodí Dunaje či okolí Vídně. V roce 1938 zakoupilo muzeum v Havlíčkově Brodu dva jeho obrazy s kutnohorskými náměty.[9]
Jeho malby jsou oceňovány především pro topografickou přesnost a vykreslení detailů.
Karel B. Mádl zhodnotil Lepiého pražská díla takto:
| „ | ...a Chitussi, ku podivu, zůstává zde pozadu i za jiným zcela zapomenutým malířem... Ferd. Lepié je co do výkonnosti jen prostřední malíř, snad ještě méně, zastavíte-li se...objevíte k svému údivu malířský cit pro světelné efekty pražských západů a hustotu pražské, místy slabě prosvětlené, pražské atmosféry... | “ |
| — Karel B. Mádl (Národní listy 18. 2. 1906[5] | ||
V Česku vlastní jeho obrazy Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Památník národního písemnictví a další sběratelé.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hallstatt -
Noc na řece (1872) -
Pohled na Hallstatt -
Ried v okrese Inn -
Vesnice v Alpách -
Pohled na Gmunden -
Pohled přes Altausseersee (1883) -
Pohled na Traunkirchen (1877) -
Pohled na Ischl a Kaiservilla -
Pohled na Gmunden a zámek Ort -
Heiligenblut (1868) -
Venkovské domy v idealisované alpské krajině -
Zámek Lichtenegg u Welsu (1862) -
Benátky (1869)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Lepié na německé Wikipedii.
- ↑ a b c Matrika narozených, Strahovský klášter 1813-1824, snímek 259 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Lepgé Johann 1824 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika narozených sv. Jindřich, 1850-1857, snímek 200 (záznam o nar. a křtu syna Friedricha) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ KOUCKÁ, Tereza. Malostranský pohled Ferdinanda Lepié [online]. Art+, 2017-09-20 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Krásná Praha. S. 13 (příloha). Národní listy [online]. 1906-02-18 [cit. 2021-01-23]. S. 13 (příloha). Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Lepgé Johann, 1750 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Verstorbene. S. 14. Wiener Zeitung [online]. 1883-11-27 [cit. 2021-01-24]. S. 14. Dostupné online. (německy)
- ↑ 86. aukce Galerie Kodl, Praha 28.11.2021
- ↑ Zpráva 1938. S. 93. Zprávy Městského muzea v Německém Brodě [online]. Městské muzeum Havlíčkův Brod, 1938 [cit. 2021-01-24]. S. 93. Dostupné online.
- ↑ vyhledávání Lepié Ferdinand [online]. ProMuS [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ferdinand Lepié. In: Heinrich Fuchs: Die österreichischen Maler des 19. Jahrhunderts. Band 3. Selbstverlag, Wien 1973.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Lepié na Wikimedia Commons - Ferdinand Lepié (reprodukce obrazů) [online]. Praha: Galerie Platýz [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
