Fatehpurí Masdžid
| Fatehpuri Masdžíd | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát |  Indie |
| Zeměpisné souřadnice | 28°39′24″ s. š., 77°13′21″ v. d. |
  Fatehpuri Masdžíd | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fatehpurí masdžid (doslova Fatehpurská mešita, urdsky فتحپورِی مسجد, hindsky फ़तहपुरी मस्जिद) je mešita na západním okraji třídy Čándní čauk v indickém hlavním městě Dillí.
Do mešity se vstupuje třemi vchody; jeden směřuje ze severní strany, ze třídy, kde se nachází tržiště s kořením, druhý ze strany jižní a třetí z ulice Čándní čauk. Stavba stojí na zhruba metr vysokém vyvýšeném prostranství.[1]
Opis stavby[editovat | editovat zdroj]
Mešita byla vystavěna z červeného pískovce, stejně jako ostatní stavby mughalské architektury. Má malou kopuli obloženou bílým kamenem. Dva minarety se nachází na každé straně průčelí.
Nad centrálním obloukem (ívánem) se nacházejí v rozích dvě tradiční indické věže (čatrí). Věřící se modlí v otevřeném prostoru před íváném. Z každé strany od hlavního oblouku se v průčelí stavby nachází tři vícelaločné oblouky. Ty se poté objevují znovu ještě v samotném interiéru mešity – který je uspořádán obdobně, jako tradiční mughalský diwan, tedy v podobně otevřeného prostoru, popíraném sloupy. Prostor za ívánem je bohatě zdobený a dekorovaný.
V areálu mešity se nachází malé pohřebiště, kde jsou pochováni muslimští duchovní.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mešita byla zbudována v roce 1650 z iniciativy Fatehpurí Bégam[2], jedné z žen mughalského císaře Šáhdžahána, která byla původem z Fatehpuru Síkrí. Její jméno nese rovněž mešita, která je součástí komplexu Tádž Mahal v Ágře. Císařovy ženy navrhly celkem osm takových staveb, které byly v Dillí zbudovány.[3] Během období britské koloniální nadvlády byla jedním ze symbolu odporu proti Britům, do které se zapojovali indičtí muslimové, kteří se zde potkávali.[3]
Britská správa po velkém indickém povstání stavbu prodala v aukci za 19 tisíc rupií. Kupcem byl Rái Lála Čunnamál, který se ji rozhodl zachovat. V roce 1873 se ji pokusila poprvé odkoupit koloniální správa, nicméně neúspěšně. Až v roce 1877 ji získala, a to po návštěvně královny Viktorie.[1] Budova byla obnovena jako mešita a mohla opět sloužit dillíským věřícím muslimské víry při příležitosti darbáru.
Existence hojně navštěvovaného svatostánku a vysoká míra koncentrace osob umožnily v blízkosti stavby vznik trhu s kořením, který je známý pod názvem Khárí Báolí.
Posledním imámem mešity je muftí Mukarram Ahmad, který zde vykonává službu již od roku 1971.[1]
Historicky významná stavba na počátku 21. století je ve špatném technickém stavu, chátrá a zatéká do ní.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fatehpuri Mosque na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Fatehpuri Shahi Masjid A mute witness to the travails of Dillee. The Milli Gazette. 2000-05-01. Dostupné online [cit. 2020-11-30]. ISSN 0972-3366. (anglicky)
- ↑ JOHNSON, Gordon. Architecture of Mughal India. Cambridge: Cambridge University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-521-26728-5. S. 201. (angličtina)
- ↑ a b c PARVEZ, Sultan. New Indian Express. The Milli Gazette. 2020-11-16. Dostupné online [cit. 2020-11-30]. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fatehpuri Masdžíd na Wikimedia Commons
