Edgars Rinkēvičs
| Edgars Rinkēvičs | |
|---|---|
.jpg) Edgars Rinkēvičs v roce 2023 | |
| 11. prezident Lotyšska | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 8. července 2023 | |
| Předchůdce | Egils Levits |
| Ministr zahraničí Lotyšska | |
| Ve funkci: 25. října 2011 – 8. července 2023 | |
| Předseda vlády | Valdis Dombrovskis Laimdota Straujuma Māris Kučinskis Arturs Krišjānis Kariņš |
| Předchůdce | Ģirts Valdis Kristovskis |
| Nástupce | Arturs Krišjānis Kariņš (pověřen vedením) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lotyšská cesta (1998-2004) Reformní strana (2012-2014) Jednota (2014-2023) |
| Narození | 21. září 1973 (50 let)  Jūrmala, Lotyšská SSR |
| Národnost | lotyšská[1] |
| Občanství |  Lotyšská republika[1] |
| Rodiče | Anatolijs Rinkevičs (1936-2007) Biruta Austra Pinka (1936-2022) |
| Sídlo | Riga, Lotyšsko |
| Alma mater | Lotyšská univerzita |
| Profese | diplomat, politolog, politik |
| Ocenění | Viestardův řád (2004) Kříž za zásluhy estonských ozbrojených sil (2005) komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2005) velkodůstojník Řádu tří hvězd (2007) NATO Meritorious Service Medal (2007) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edgars Rinkēvičs (* 21. září 1973,[1] Jūrmala[2]) je lotyšský politik a od roku 2023 lotyšský prezident.[3] Dříve byl od roku 2011 ministrem zahraničí.[1] Jeho příjmení je v českém přepisu uváděno též jako Rinkévičs.[4]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V letech 1991–1997 studoval na Lotyšské univerzitě, historii a filozofii v bakalářském programu a politologii v magisterském programu. V letech 1999–2000 pak absolvoval studium na Národní univerzitě obrany ve Fort McNair.[1]
Od roku 1995 působil na ministerstvu obrany, účastnil se mimo jiné vyjednávání o vstupu Lotyšska do NATO. V říjnu 2008 se stal šéfem prezidentské kanceláře, jímž zůstal do července 2011.[1] Dne 25. října 2011 byl jmenován ministrem zahraničí[1] ve vládě Valdise Dombrovskise.
Dnes 31. května 2023 byl ve třetím kole parlamentní volby poměrem hlasů 55 PRO a 35 PROTI zvolen lotyšským prezidentem. Úřadu se oficiálně ujal 8. července, kdy nahradil dosavadního prezidenta Egilse Levitse.
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
V listopadu 2014, krátce po říjnových parlamentních volbách se na Twitteru přihlásil ke své homosexualitě a uvedl, že se zasadí o vytvoření právního rámce pro všechny typy partnerství. Stal se tak prvním otevřeným gayem v nejvyšších patrech lotyšské politiky.[4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Edgars Rinkēvičs: Minister of Foreign Affairs [online]. Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Latvia [cit. 2014-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-10. (anglicky)
- ↑ BARKĀNS, Elmārs. Pilī jaunas asinis – Edgars Rinkēvičs. TVNET [online]. 2008-10-13 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Lotyšsko má nového prezidenta, bude jím někdejší šéf diplomacie Rinkévičs. iDNES.cz [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Lotyšský ministr zahraničí se přihlásil k homosexualitě. Deník.cz [online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Agence France-Presse in Riga. Latvia’s foreign minister comes out as gay. The Guardian [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edgars Rinkēvičs na Wikimedia Commons - Edgars Rinkēvičs na stránkách Ministerstva zahraničních věcí Lotyšské republiky (anglicky)
- Edgars Rinkēvičs na X (dříve Twitteru) (lotyšsky, anglicky)
