Diana Lynn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diana Lynn
Diana Lynn (1952)
Diana Lynn (1952)
Rodné jménoDolores Eartha Loehr
Narození5. července 1926
Los Angeles, Kalifornie
USAUSA USA
Úmrtí18. prosince 1971 (ve věku 45 let)
New York, New York
USAUSA USA
Místo pohřbeníEpiscopal Church of the Heavenly Rest Columbarium
Aktivní roky1939–1971
ChoťJohn C. Lindsey (1948–1953)
Mortimer Hall (1956–1971)
Děti4 (vč. Dolly Hallové)
RodičeLouis Loehr
Martha Loehrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diana Lynn, rodným jménem Dolores Eartha Loehrová (5. července 1926, Los Angeles, Kalifornie, USA – 18. prosince 1971, New York, USA), byla americká filmová, divadelní a televizní herečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Diana Lynn v roce 1946

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 5. července 1926 jako Dolores Eartha Loehrová v Los Angeles v Kalifornii. Její otec Louis Loehr pracoval jako výkonný ředitel v ropné společnosti a její matka Martha Loehrová byla koncertní pianistka.[1] Diana, která byla už od útlého věku považována za malého génia, začala chodit na hodiny klavíru ve čtyřech letech a už ve dvanácti se stala členkou orchestru Los Angeles Junior Symphony Orchestra.[2][3]

Jako klavíristka se v roce 1939 také poprvé objevila na stříbrném plátně v muzikálu They Shall Have Music, na který o dva roky později navázala romantickou komedií The Hard-Boiled Canary, kde doprovázela Susannu Fosterovou.[3][4] Vedení filmové společnosti Paramount Pictures v ní také rozpoznalo velký talent a brzy ji začalo obsazovat do spousty dalších filmů, kde by mohla oslnit svými hudebními i hereckými schopnostmi. Poté, co ji nechali změnit její umělecké jméno na Diana Lynn, se objevila v další romantické komedii Zuzanka v nesnázích (1942) a její herecké výkony s Ginger Rogersovou sklidily u kritiků příznivé recenze. Tento úspěch však ještě mnohem více předčil další komediální snímek Prestona Sturgese Zázrak v Morganově Potoce (1944), který zaznamenal opravdu mimořádný úspěch. Později se objevila ve dvou filmech Henryho Aldricha a hrála spisovatelku Emily Kimbrough ve dvou filmech Our Hearts Were Young and Gay (1944) a Our Hearts Were Growing Up (1946), v obou si zahrála společně s Gail Russellovou.

Během dospívání jí začala kariéra pomalu upadat[5], ale trhákem My Friend Irma (1949) s debutujícími Deanem Martinem a Marií Wilsonovou na sebe opět upozornila. Snímek se dočkal i pokračování s názvem My Friend Irma Goes West (1950) a o rok později se blýskla jako dcera Spencera Tracyho ve velmi úspěšném film-noiru The People Against O'Hara. Ve své herecké kariéře pokračovala dál snímky jako Bedtime for Bonzo (1951) s Ronaldem Reaganem, Plunder of the Sun (1953) s Glennem Fordem či Meet Me at the Fair (1953) s Danem Daileym. V roce 1954 se také objevila ve svém prvním westernu Track of the Cat s Robertem Mitchumem a o rok později si zahrála v dalším žánrově velmi podobném snímku Muž z Kentucky s Burtem Lancasterem.

Během 50. let se začala na úkor filmů hojně objevovat také v televizi a s orchestrem Paula Westona vydala několik singlů. V roce 1964 účinkovala i 6 měsíců na Broadwayi, kde nahradila Barbaru Bel Geddesovou ve hře Mary, Mary.[2]

Osobní život a smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. prosince 1948 se provdala za architekta Johna C. Lindsaye, po pěti letech manželství se však v červnu 1953 rozvedli.[6] Jejím druhým manželem se stal v roce 1956 Mortimer Hall, syn vydavatelky deníku New York Post Dorothy Schiffové. Jejich dcera Dolly se stala filmovou producentkou a jejich další dcera Margaret se jako herečka objevila v několika filmech francouzské i americké produkce.

Před natáčením filmu Play It as It Lays Dianu postihla mrtvice, které podlehla v New Yorku 18. prosince 1971 ve věku 45 let.[7]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

S Guyem Madisonem ve filmu Texas, Brooklyn & Heaven (1948)
Diana Lynn ve filmu Every Girl Should Be Married (1948)
S Glennem Fordem ve filmu Plunder of the Sun (1953)

TV filmy[editovat | editovat zdroj]

Krátkometrážní[editovat | editovat zdroj]

Seriály[editovat | editovat zdroj]

  • 1950 The Silver Theatre (2 epizody, režie Frank Telford)
  • 1950–1951 The Bigelow Theatre (2 epizody, režie Frank Telford)
  • 1950–1956 Lux Video Theatre (6 epizod)
  • 1951–1956 Schlitz Playhouse of Stars (6 epizod)
  • 1952 Betty Crocker Star Matinee (1 epizoda, režie Clare Kummer)
  • 1952 Crime Photographer (1 epizoda, režie Sidney Lumet)
  • 1952–1954 The Ford Television Theatre (2 epizody, režie Jason Lindsey a James Neilson)
  • 1953 Hollywood Opening Night (1 epizoda, režie William Corrigan)
  • 1953 General Electric Theater (1 epizoda, režie Robert Stevenson)
  • 1953 You Are There (1 epizoda, režie Sidney Lumet)
  • 1953 Robert Montgomery Presents (2 epizody, režie Norman Felton)
  • 1954 Medallion Theatre (1 epizoda)
  • 1954–1961 The United States Steel Hour (5 epizod)
  • 1955 The Red Skelton Show (1 epizoda, režie Jack Donohue)
  • 1955 Stage 7 (1 epizoda, režie Peter Godfrey)
  • 1955 The Best of Broadway (1 epizoda, režie Sidney Lumet)
  • 1955 Letter to Loretta (1 epizoda, režie Harry Keller)
  • 1955 The Alcoa Hour (1 epizoda)
  • 1955–1957 Climax! (5 epizod)
  • 1956 Front Row Center (1 epizoda, režie Ralph Nelson)
  • 1956 Matinee Theater (2 epizody)
  • 1956 On Trial (1 epizoda)
  • 1956 Chevron Hall of Stars (1 epizoda, režie Laslo Benedek)
  • 1956–1959 Playhouse 90 (5 epizod)
  • 1957 The DuPont Show of the Month (1 epizoda, režie Ralph Nelson)
  • 1959 Lux Playhouse (1 epizoda, režie Frank Arrigo)
  • 1959 Adventures in Paradise (1 epizoda, režie Robert Aldrich)
  • 1960 The Chevy Mystery Show (1 epizoda)
  • 1961 Checkmate (2 epizody, režie Tom Gries a Paul Stewart)
  • 1961 The Investigators (1 epizoda, režie Joseph H. Lewis)
  • 1962 Bus Stop (1 epizoda, režie Richard L. Bare)
  • 1964 The Nurses (1 epizoda, režie Alex Segal)
  • 1964 Burke's Law (2 epizody, režie Gene Nelson a Byron Paul)
  • 1965 The Virginian (1 epizoda, režie John Florea)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Article clipped from Santa Cruz Sentinel. Santa Cruz Sentinel. 1971-12-19, s. 52. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  2. ↑ a b Article clipped from The Salina Journal. The Salina Journal. 1965-02-17, s. 16. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  3. ↑ a b Article clipped from Big Spring Daily Herald. Big Spring Daily Herald. 1943-06-04, s. 2. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  4. ↑ Diana Lynn. csfd.cz [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Diana Lynn. IMDb [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Article clipped from Tucson Daily Citizen. Tucson Daily Citizen. 1953-06-13, s. 20. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  7. ↑ Article clipped from The Bridgeport Post. The Bridgeport Post. 1971-12-19, s. 111. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diana_Lynn&oldid=23107079“