Determinátory v angličtině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Determinátor (anglicky determiner) je větný člen, který stojí na začátku jmenné fráze, před podstatným nebo přídavným jménem. Prototypickým determinátorem jsou v angličtině členy, ale úlohu determinátoru mohou plnit i jiné slovní druhy, jako zájmena a číslovky. Hlavní funkcí determinátorů je určit vztah jmenné fráze k okolnímu textu – zda se jedná o informaci již dříve zmíněnou, tedy blíže určenou, o které soudíme, že ji posluchač či čtenář zná, nebo zda se jedná o informaci zcela novou, a tudíž obecnou a nespecifikovanou, o které si nejsme jisti, že ji posluchač dobře zná, a že z předchozího kontextu ví, o čem hovořící mluví. Determinátory se používají také k určení počtu, pořadí nebo k jiné kvantifikaci. Další funkcí je vytváření podstatných jmen z přídavných.

Determinátory lze rozdělit na několik skupin:

  • determinátory určité
  • determinátory neurčité či obecné
  • kvantifikátory

Různí autoři rozlišují další skupiny determinátorů.

Determinátory určité (definite)[editovat | editovat zdroj]

Tyto determinátory určují, že se jmenná fráze odkazuje na informaci již známou z předchozího textu, nebo ze společné zásoby znalostí. Mezi určité determinátory patří:

Tyto determinátory užíváme v případě, že jsme přesvědčeni o tom, že posluchač/čtenář ví z předchozího kontextu, o čem se mluví.

Determinátory obecné (general)[editovat | editovat zdroj]

Tato druhá kategorie determinátorů se užívá v případě, že o dané věci hovoříme v širším, blíže nespecifikovaném kontextu. Mezi tyto patří:

S výrazem some se můžeme setkat ve dvou různých podobách. V první zastupuje neurčitý člen při výrazech uvedených v množném čísle, či při nepočitatelných podstatných jménech. V případě druhém jej pak můžeme nalézt ve spojení s podstatnými jmény v jednotném čísle, kdy vyjadřuje neurčitost v podobě nějaký či někteří apod. Výraz any je pak ekvivalentem determinátoru some, avšak any se užívá v otázkách, či záporném kontextu.

Nulový člen (zero article)[editovat | editovat zdroj]

Tento zvláštní druh determinátoru se vyskytuje ve frázích, které jsou v množném čísle a popisují nějaký obecný fakt, či odkazují například k obecné skupině věcí. Využívá se tak například k vyjádření:

  • obecných podstatných jmen hromadných
  • obecných podstatných jmen a v množném čísle
  • neurčitých podstatných jmen hromadných
  • neurčitých podstatných jmen v množném čísle
  • vlastních jmen

Číslovky (Quantifiers)[editovat | editovat zdroj]

Číslovky tvoří významnou část determinátorů a jejich funkcí je určit množství u daného jména či jmenné fráze. Řadíme sem:

  • výrazy vyjadřující velké či malé množství - many, much, few, little apod. a jejich komparativní a superlativní podoby
  • základní a řadové číslovky - one, first apod.
  • výrazy vyjadřující násobky či části - half, double apod.
  • výrazy označující jednotlivé členy skupiny či skupinu jako celek - each, every apod.

Determinátory a přídavná jména[editovat | editovat zdroj]

Součástí jmenné fráze může být nejen podstatné jméno, ale i přídavná jména a intenzifikátory (very). Pořadí jednotlivých složek je následující: determinátor intenzifikátor přídavné jméno podstatné jméno (příklad: "a very big red apple").

Kombinace determinátorů[editovat | editovat zdroj]

Před jmennou frází se může nacházet více než jeden determinátor. Jejich pořadí je obvykle pevně dané. Proto rozlišujeme predeterminátory, centrální determinátory a postdeterminátory.[1]:

  • Predeterminers: zlomky (half), násobky (twice, five times, double), all, both, quite, such; až na výjimky smí být použit nejvýše jeden predeterminer
  • Central determiners: členy (a, an, the), přivlastňovací zájmena (my, your, his, her, ...), ukazovací zájmena (this, that)
  • Postdeterminers: neurčité číslovky (many, few, several), řadové číslovky (two, three, ...), odkazy na pořadí (next, last, previous, ...)

Předložkové fráze[editovat | editovat zdroj]

Pokud před jmennou frázi umístíme předložku, vznikne předložková fráze. Předložkové fráze se obvykle používají jako příslovečná určení nebo předměty. Předložka je vždy před determinátorem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]