David Tannenberg
| David Tannenberg | |
|---|---|
| Narození | 21. března 1728 Berthelsdorf |
| Úmrtí | 19. května 1804 (ve věku 76 let) |
| Povolání | výrobce hudebních nástrojů a varhanář |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
David Tannenberg (21. března 1728 Berthelsdorf, Sasko – 19. května 1804 York, Pensylvánie) byl v druhé polovině 18. století nejvýznamnějším americkým varhanářem. Je uznáván nejen pro množství nástrojů, které za svůj život postavil, ale také proto, že propojil varhanářství jižního Německa s Novým světem.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rodiny exulantů, kteří v roce 1726 uprchli před náboženským pronásledováním z Moravy do Ochranova v Horní Lužici. Jeho rodiče byli: Johann Tannenberg a Judith, rozená Nitschmann. Rodina se znala s Davidem Nitschmannem. David Tannenberger narodil nedaleko Ochranova ve vesnici Berthelsdorf, rovněž patřící k panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzerdorfa.[2] Hrabě Zinzendorf měl na mladého Tannenberga hluboký vliv.[3] Mladý David se vzdělával v ústavech moravské církve v Ronneburgu, Marienbornu a Herrnhaagu. V roce 1742 svá studia ukončil a vrátil se do Berthelsdorfu, odtud pak, v roce 1746, odešel do Herrnhutu. O dva roky později reagoval na výzvu komunity v nizozemském Zeistu, kam v září 1748 se skupinou Moravavských bratrů odjel. Krátce po příjezdu do Zeistu se rozhodl připojit se k jiné skupině Moravanů – ti směřovali do Nového světa. Dne 20. února 1749 vypluli na moravské lodí Irene, do New Yorku dorazili 12. května, do Betléma v Pensylvánii pak přijeli dne 21. května 1749. Tam se dne 15. července 1749 Tannenberg spolu s dalšími 27 páry oženil v hromadném obřadu. Jeho manželkou se stala Anna Rosina Kern.[3] V manželství se narodilo pět děti: dcery Rosina, Maria Elizabeth a Anna Maria a synové David a Samuel.[4]
.jpg)
Tannenberg byl zručným truhlářem a do Betléma nepochybně odjel proto, aby pomáhal v komunitě Moravských bratrů stavět budovy. Pro moravský kostel v Lititz navrhl kostelní věž – později tam (v roce 1787) postavil i varhany. Dne 8. srpna 1752 se Tannenberg se svou rodinou přestěhoval z Betléma do blízkého Nazaretu, ale 11. prosince 1754 se vrátila rodina zpět kvůli hrozícím útokům blízkých indiánských kmenů.
Na varhanáře Davida Tannenberga vyškolil Johann Gottlob Klemm († 1762), varhanář z Drážďan. Ten přijel do Pensylvánie už v roce 1733. V roce 1758 pomáhal David Tannenberg Klemmovi stavět varhany v Nazaretu – tam se v březnu 1758 přestěhovali jak Tannenbergovi, tak i Klemm. Společně pak postavili nejméně pět varhan pro moravské kaple. Po Klemmově smrti Tannenberg tři roky varhany nestavěl a v roce 1765 se s rodinou natrvalo přestěhoval do Lititz. Tam se k řemeslu varhanáře vrátil, v místním hudebním sboru hrál na varhany, housle a zpíval. Pod jeho vedením naučil vahranářské řemeslo Johanna Philipa Bachmanna – tento varhanář byl manželem jeho nejmladší dcery.
V roce 1778 Tannenberg spolu s 21 dalšími členů kongregace složili přísahu věrnosti nově vytvořené vládě Spojených států.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli byl Tannenberg členem Moravské církve, jako varhanář měl skvělou pověst a jeho práce si objednávaly i církve luteránské, reformované a římskokatolické. Tannenberg vyrobil nejméně dvaačtyřicet varhan, z toho jen třináct pro moravské kostely. Většina jeho klientů byla z Pensylvánie; nicméně Tannenberg vyráběl i varhany pro patrony v New Yorku, New Jersey, Marylandu, Virginii,Severní Karolíně i jinde.[5] Kromě toho stavěl cembala, klavíry a postavil pravděpodobně i klavichord.
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Tannenberg ladil varhany, které zkonstruoval pro luteránský kostel v pensylvánském Yorku, tam ho postihla apoplexie. Spadl z lavičky, udeřil se do hlavy a zranil se. Zemřel dne 19. května 1804. Poslední varhany, které navrhl a zkonstruoval, zazněly poprvé na jeho pohřbu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Tannenberg na anglické Wikipedii.
- ↑ David Tannenberg, Organ Builder. www.davidtannenberg.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2005. 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0. OCLC 67292942 S. 47.
- ↑ a b David Tannenberg - Chapter 1. www.davidtannenberg.com [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ REINCKE, Abraham. A Register of Members of the Moravian Church: And of Persons Attached to Said Church in this Country and Abroad, Between 1727 and 1754. [s.l.]: H. T. Clauder, printer 638 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: udsxAQAAMAAJ.
- ↑ David Tannenberg - Chapter 4. www.davidtannenberg.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- „Pleasing for Our Use“: David Tannenberg and the Organs of the Moravians. Jedná se o výběr příspěvků ze sympozia, které se konalo v roce 1995. Výběr sestavila Carol A. Traupman-Carr. ISBN 978-0934223607
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu David Tannenberg na Wikimedia Commons
