Dageš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dageš uvnitř písmene bet

Dageš (hebrejsky דָּגֵשׁ „zostřující“) je znaménko, jež bylo zavedeno spolu s vokalizací hebrejštiny a které označuje explozivní výslovnost konsonantů ze skupiny „begadkefat“: ת פ כ ד ג ב (dageš lene), případně také prodloužení či důraznou výslovnost konsonantu (dageš forte, v moderní hebrejštině dageš tuto vlastnost ztratilo). Značí se tečkou uprostřed konsonantu.

Dageš forte[editovat | editovat zdroj]

Dageš forte („silné dageš“, hebrejsky דָּגֵשׁ חָזָק dageš chazak nebo דָּגֵשׁ כָּבֵד dageš kaved) se může vyskytovat v každém konsonantu kromě laryngál (ע ח ה א) a ר, a to pouze v tom případě, že mu předchází vokál (pokud mu předchází šva, jedná se o dageš lene) a že se nejedná o poslední konsonant ve slově.[1] Dageš forte se dělí na tyto typy:[2]

  • Dageš forte necessarium („nezbytné silné dageš“), jenž je nutné z gramatických důvodů a vzniká stažením dvou stejných konsonantů, pokud po prvním konsonantu nenásleduje znělý vokál. Toto dageš má gramatický význam, případně chrání výslovnost předchozího vokálu. Vyslovuje se nikoli jako zdvojení, nýbrž jako prodloužení konsonantu.
  • Dageš forte euphonicum („libozvučné silné dageš“), jež slouží v správnému liturgickému přednesu svatých textů. Realizuje se v jednom z několika podtypů:
    • dageš forte coniunctivum se nachází v prvním konsonantu slova, pokud je tento konsonant přízvučný a pokud následuje těsně s předcházejícím slovem končícím na nepřízvučné a nebo e (נַעֲשֶׂה לָּנוּ na'ase lanu „učiňme si“);
    • dageš forte dirimens slouží ke zdůraznění znělosti šva (např. עִנְּבֵי inəve „hrozny“);
    • dageš forte affectuosum zesiluje dlouhý vokál, jenž se prodlužuje na základě větného přízvuku.

Konsonanty s dageš forte, po nichž následuje šva mohou dageš ztratit, a to zejména v případě konsonantů ק נ מ ל י ו.‎[3]

Dageš lene[editovat | editovat zdroj]

Dageš lene („lehké dageš“, hebrejsky דָּגֵשׁ קַל dageš kal) označuje explozivní výslovnost konsonantů ze skupiny „begadkefat“: (ת פ כ ד ג ב) v následujících případech:[4]

  • na začátku věty;
  • na začátku slova, pokud předcházející slovo končí na konsonant bez vokálu;
  • v posledním konsonantu (זָכַרְתְּ zachart);
  • vždy v prefixech בֲּ a כְּ.

Mappik[editovat | editovat zdroj]

Některé gramatiky hovoří o dageš mappik,[5] jiné jen o mappik „pocházející z dageš“.[6] Jedná se o graficky stejný znak jako dageš a vkládá se do písmene ה, aby se zdůraznila plnohodnotnost tohoto konsonantu. Konsonant pak neslouží jako nevyslovovaná mater lectionis (naznačení vokálu), nýbrž se vyslovuje: אַרְצָהּ arcah „její země“.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BLAU, Joshua. A Grammar of Biblical Hebrew. 2. vyd. Wiesbaden : Harrassowitz Verlag, 1993. Dále jen Blau (1993). ISBN 3-447-03362-2. S. 16. (anglicky) 
  2. MEYER, Rudolf. Hebräische Grammatik. Berlin, New York : Walter de Gruyter, 1992. Dále jen Meyer (1992). ISBN 3-11-013694-5. S. 67n. (německy) 
  3. Meyer (1992). s. 68.
  4. Meyer (1992). s. 69n.
  5. Blau (1993). s. 17.
  6. Meyer (1992). s. 66.
  7. Meyer (1992). s. 68n.

Související články[editovat | editovat zdroj]