Dafné
Dafné (latinsky Daphne) je v řecké mytologii nymfa, dcera říčního boha Péneia (podle jiné verze dcera Gaii a Ladona). Podobně jako bohyně Artemis byla panenskou lovkyní.
Dle řecké mytologie se bůh Apollon posmíval bohu lásky Erotovi. Eros se mu za to pomstil tím, že jej zasáhl svým, lásku vzbuzujícím zlatým šípem, zatímco Dafné zasáhl šípem lásku zabíjejícím. Apollon proto vzplanul k Dafné láskou, kterou však ona neopětovala, protože Erotův šíp způsobil pravý opak. Apollon Dafné pronásledoval, ona mu unikala. Vysílená Apollonovým pronásledováním, prosila svého otce Péneia, zda by mohl změnit její podobu. Ten jí proto proměnil ve vavřínový strom (řecky δάφνη – dáfnē). Její tělo se pokrylo kůrou, ruce se staly větvemi, vlasy listovím. Na její památku nosil Apollon vavřínový věnec.
Příběh Apollona a Dafné zpracoval Ovidius ve svých Proměnách. Tragický osud této lásky také podnítil mnohé výtvarné umělce a skladatele, kteří příběh malířsky, sochařsky či hudebně zpracovali. Jsou to například tato díla:
- sousoší Apollón a Dafné od Lorenza Berniniho (z r. 1622), dnes v římské Ville Borghese
- obraz Apollón a Dafné od Nicolase Poussina (z r. 1665), dnes v pařížském Louvru
- píseň Dafné u potoka Franze Schuberta
- báseň Sonet XIII od španělského autora Garcilaso de la Vega
- opera Dafné od Jacopo Periho (z r. 1594, libreto Ottavio Rinuccini)
- opera Dafné od Richarda Strausse (z r. 1937)
Externí odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daphne (Mythologie) na německé Wikipedii.
