Důl Simson
| Důl Simson | |
|---|---|
.jpg) Jámová budova dolu Simson s těžní věží, v popředí bytový dům přestavěný z bývalé strojovny | |
| Souřadnice | 49°9′11,43″ s. š., 16°20′52,46″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 48710/7-8105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Simson byl černouhelný důl ve městě Zbýšov v Rosicko-oslavanské pánvi, který fungoval v letech 1853–1925.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jámu dolu Simson zarazili v roce 1848 Jan a Antonín Müllerovi, provoz dolu byl zahájen o pět let později. Jeho těžní věž byla zděná, ve strojovně se nacházel parní jednoválcový těžní stroj. Roku 1862 byla u dolu ukončena železniční vlečka vedoucí z dnešní Zastávky. V roce 1884 byla provedena rekonstrukce strojovny, při níž byl těžní stroj vyměněn za nový parní dvouválcový. K velké přestavbě dolu došlo v roce 1902: byla zřízena nová strojovna s novým parním těžním strojem z blanenské strojírny Breitfeld-Daněk, stará strojovna se stala součástí jámové budovy, zděná těžní věž byla snížena a nahrazena ocelovou těžní věží s výškou 24 m.[1] Mezi lety 1906 a 1908 zde byla zřízena koksovna, roku 1910 (podle jiného zdroje již 1895[1]) byl důl spojen nákladní visutou lanovou dráhou s dolem Františka v Padochově.[2][3]
Nicméně již v roce 1925 byla těžba v dole Simson ukončena a jeho důlní pole bylo připojeno k dolu Kukla. Od roku 1942 sloužil důl Simson jako výdušná jáma jižního pole sousedního dolu Antonín; některé objekty dolu byly zbořeny a těžní stroj byl převezen na důl Jindřich. Naopak zde byl nainstalován elektrický ventilátor. Již roku 1949 se sem vrátil těžní stroj, tentokrát šlo o elektrický z ČKD z roku 1947, který ale sloužil pouze pro údržbu jámy a pro mimořádné jízdy. Od roku 1950 využívala upravený objekt nové strojovny Ústřední báňská záchranná stanice Rosických uhelných dolů (později Obvodní báňská záchranná stanice Zbýšov u Brna).[1] V roce 1955 byl ukončen provoz koksovny. Roku 1987 byla jáma dolu Simson od druhého patra (180 m) zasypána.[2] V souvislosti s ukončením těžby v rosicko-oslavanském revíru byl v roce 1992 i zbytek jámy zasypán a samotná jáma zakryta železobetonovou deskou. Důl dosáhl sedmého patra a maximální hloubky 625 m.[2]
V roce 1999 byla bývalá nová strojovna přestavěna na bytový dům, jámová budova se dočkala rekonstrukce mezi lety 2004 a 2010.[2]
Ocelová těžní věž dolů byla památkově chráněna, ovšem v roce 2020 Ministerstvo kultury České republiky rozhodlo, že zápis objektu do státního seznamu kulturních památek z roku 1989 proběhl opožděně, takže památková ochrana skončila 31. prosince 1987.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Důl Simson v roce 1888 -
Areál dolu Simson na začátku 20. století
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KUBINSKÝ, Petr. Důl Simson ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu [online]. Zdarbuh.cz, 2015-11-07 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Důl Simson ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-08 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Důl Simson [online]. Rosicko-oslavansko.cz, 2006-05-05 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-11]. Identifikátor záznamu 161712 : Těžní věž dolu Simson. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Simson na Wikimedia Commons - Důl Simson ve Zbýšově, zdarbuh.cz
- Důl Simson ve Zbýšově u Brna – nejdůležitější data ve vývoji dolu, zdarbuh.cz
