Rosicko-oslavanská pánev
Rosicko-oslavanská pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.
Obsah |
Historie [editovat]
K objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.
Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.
Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.
Těžba uhlí a výnos těžby [editovat]
Ložisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.[1]
Významné doly [editovat]
| Foto | Název | Umístění | Zaražení jámy | Ukončení těžby | Uzavření jámy | Hloubka (m) | Poznámky | Zdroje |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Anna | Zbýšov 49° 8′ 55″ s. š., 16° 20′ 50″ v. d. |
před 1830 | 1967 | po 1967 | 195 | obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872 těžba obnovena 1944–1967 |
[2] | |
| Antonín | Zbýšov 49° 9′ 40″ s. š., 16° 21′ 7″ v. d. |
1846 | 1992 | 1992 | 901 | [3] | ||
| Ferdinand | Babice u Rosic 49° 10′ 41″ s. š., 16° 21′ 15″ v. d. |
1856 | 1955 | 1992 | 794 | po roce 1955 výdušná jáma | [4] | |
| Františka | Padochov 49° 8′ 15″ s. š., 16° 20′ 57″ v. d. |
1848 | 1913 | 1992 | 861 | běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavany po roce 1913 sloužil především jako větrní jáma |
[5] | |
| Herring | Zastávka 49° 11′ 32″ s. š., 16° 21′ 17″ v. d. |
1852 | 1952 | ? | ? | těžba přerušena 1877–1950 | [6] | |
| Jindřich I | Zbýšov 49° 9′ 50″ s. š., 16° 21′ 17″ v. d. |
1854 | před 1970 | po 1970 | 905 | nahrazen jámou Jindřich II | [7] | |
| Jindřich II | Zbýšov 49° 9′ 50″ s. š., 16° 21′ 17″ v. d. |
1964 | 1991 | 1992 | 1 428 | nejhlubší černouhelný důl v Československu | [8] | |
| Julius | Zastávka 49° 11′ 24″ s. š., 16° 21′ 47″ v. d. |
1877 | po 1960 | 1992 | 790 | pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrumm po roce 1960 využíván jako vtažná jáma |
[9] | |
| Kukla | Oslavany 49° 7′ 36″ s. š., 16° 20′ 34″ v. d. |
1861 | 1973 | 1986 | 881 | pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosek těžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium |
[10][11] | |
| Simson | Zbýšov 49° 9′ 11″ s. š., 16° 20′ 52″ v. d. |
1848 | před 1987 | 1992 | 625 | těžní věž je od roku 1987 kulturní památkou | [12][13] |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rosické uhelné doly, diamo.cz
- ↑ Důl Anna ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-09, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Antonín ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-02, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Ferdinand [online]. Zdarbuh.cz, 2009-03-31, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Františka v Padochově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-20, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Uhelné doly Rosicko-oslavanského revíru [online]. Mpz.cz, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Jindřich I ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-05, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Jindřich II ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-03, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Julius v Zastávce u Brna [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-01, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Kukla v Oslavanech [online]. Zdarbuh.cz, 2009-08-14, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Uhelný důl hlubinný Kukla/V. Nosek, z toho jen: těžní věž [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Důl Simson ve Zbýšově [online]. Zdarbuh.cz, 2009-04-08, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Uhelný důl hlubinný, z toho jen: těžní věž [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- PLCHOVÁ, Jarmila. Rosicko-oslavanská uhelná pánev v datech. [s.l.] : Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, 2002. 238 s.
Externí odkazy [editovat]
- Stručná historie revíru, rosicko-oslavansko.cz
- Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.), zdarbuh.cz
- STAŇKOVÁ, Hana. Důsledky ukončení hornické činnosti na Rosicko-oslavansku. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie. Vedoucí práce Irena Smolová. Dostupné online.