Cvi Hirš Chajes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

{{Infobox | třída těla = vcard | styl dat = text-align:left;

| záhlaví = Cvi Hirš Chajes | třída záhlaví = fn

| obrázek = Zvi Hirsch Chajes.JPG | styl obrázku = font-size:100%; border-bottom: 1px solid #C0C0C0; | popisek =

| popis1 = Rodné jméno | data1 =

| popis2 = Narození | data2 = Funkce odkazovaná parametrem value-function nenalezena (28. chešvanu 5566)
Brody

| popis3 = Úmrtí | data3 = {Chyba: neplatný čas [[<59ppm9 2014-09-29T19:15:59+00:00pondělípm5959=error>záříu9k2014-09-29T19:15:59+00:00UTC 201429kpm2712014vpm9á ppmMon, 29 Sep 2014 19:15:59 +0000pm09UTC30Mon, 29 Sep 2014 19:15:59 +0000UTC09 vpmpondělíuUTC-fu92014-09-29T19:15:59+00:00301520149 9UTC9pmpondělíUTC271UTC9pm</59ppm9>}
Lvov

]] [[Kategorie:Úmrtí Chyba: neplatný čas]]

Cvi Hirš Chajes hebrejsky צבי הירש חיות‎‎ (20. listopadu 1805 – 12. října 1855) byl jeden z předních haličských talmudistů. Jeho nejznámějším dílem je komentář a úvod do talmudu vydaný pod názvem Mevo ha-Talmud (Úvod do Talmudu). Chajes je také známý pod jménem Maharac Chajes (מהר״ץ חיות), což je hebrejský akronym slov „náš učitel, rabi Cvi Chajes“. Byl jediným z komentátorů zapojených do přípravy vilenského vydání Talmudu, který byl nositelem doktorského titulu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Chajes se narodil v Brodech. Studoval u řady významných učenců své doby, zejména u rabi Efrajima Zalmana Marguliese. Kromě tradičního talmudického vzdělání studoval také moderní a klasické jazyky a literaturu, geografii, dějiny a filosofii. Od r. 1846 byli podle rakouského práva uchazeči o post okresního rabína (německy) povinni získat kvalifikaci v sekulárních disciplínách. Chajes získal doktorát z filosofie na Lvovské univerzitě.

Ve věku 22 let byl jmenován na významný rabínský post v haličském okrese Žovkva. V této pozici potíral změny, které do judaismu vnášelo reformní hnutí; současně byl však i odpůrcem narůstajícího konzervatismu u svých přísně ortodoxních kolegů. Zemřel předčasně ve věku 50 let, pouhé tři roky po svém jmenování na přestižní post kaliszského rabína.

Chajes napsal mnoho vědeckých studií o judaismu, které byly věrné tradici, ale moderní svou orientací a strukturou. V tomto pojetí se přiblížil Nachmanu Krochmalovi a pozdějšímu pražskému rabínovi Šlomo Jehuda Rapoportovi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stěžejní Chajesovo dílo Mevo ha-Talmud se zabývá jak halachou, právními aspekty Talmudu, tak i agadou, jeho výpravnými částmi. V tomto díle Chajes probírá podrobné dějiny a klasifikaci Talmudu a ústní tradice jakožto jeho podkladu. Toto dílo je prvním moderním pokusem ze strany ortodoxního judaismu formulovat povahu, rozsah a závaznost ústní tradice.

Další Chajesova díla:

  • Torat nevi'im: pojednání o závaznosti talmudické tradice a o organické struktuře a metodologii Talmudu.
  • Darchei hora'a: studie zkoumající pravidla užívaná v talmudických dobách pro rozhodování praktických náboženských otázek.
  • Imre binah: pojednání o vztahu Babylonského a Jeruzalémského talmudu, o ztracených agadických sbírkách, targumech, Rašiho komentáři k traktátu Ta'anit a o bat kol.
  • Minchat kena'ot: proti reformnímu judaismu.
  • Glosy k Talmudu, které se staly součástí standardních edicí Talmudu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zvi Hirsch Chajes na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHAJES, Cvi Hirš. Mevo ha-Talmud. Lwów : Margulies, 5688 (1928). 77 s. Anglický překlad Jacoba Shachtera vyšel pod názvem The Student's Guide through the Talmud, London: Feldheim, 1952; 2. vydání New York, 1960. Dostupné online. (hebrejsky) 
  • "Rebi Tzvi Hirsch Chayes", Meir Hershkowits, Mossad Harav Kook, 1972