Costa vs. ENEL

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Flaminio Costa vs. ENEL byl soudní spor u Evropského soudního dvora (číslo 6/64). Soud v odůvodnění rozsudku v této kauze označil právo Evropské unie za nadřazené právním předpisům jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Shrnutí případu[editovat | editovat zdroj]

Flaminio Costa byl občan Itálie, který vlastnil akcie v energetice. Protestoval proti znárodňování italského energetického průmyslu tím, že odmítnul zaplatit účet za elektřinu v hodnotě 1 925 lir (částka, odpovídající asi jednomu euru). Za to byl zažalován nově vzniklou státní energetickou společností ENEL. Flaminio Costa se u soudu bránil tím, že znárodnění energetiky bylo v rozporu s italskou ústavou a římskými smlouvami, které zakazovaly státům takové zásahy do ekonomiky. Milánský soudce případ předal Italskému ústavnímu soudu a také se obrátil naEvropský soudní dvůr s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce.
Italský ústavní soud rozhodl, že na základě zásady Lex posterior derogat lex priori (zákon pozdější ruší zákon dřívější) je italský zákon o znárodnění platný, protože byl vydán roku 1962, kdežto římské dohody byly přijaty roky 1958. Italská vláda namítla, že je žádost milánského soudce bezpředmětná, protože ESD nemůže rozhodovat o italském právu.

Rozsudek[editovat | editovat zdroj]

Evropský soudní dvůr rozhodl, že je námitka italské vlády bezpředmětná. Vzhledem k tomu, že státy římskými smlouvami omezily svoji suverenitu ve prospěch společenství, stojí právní řád tohoto společenství nad právními řády jednotlivých členských zemí a členské země ho nemohou měnit. Milánský soudce tedy musí použít právo Evropského hospodářského společenství.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Costa v ENEL na anglické Wikipedii.